Nadlidský specialista, podlidský manažer: rok pokroku umělé inteligence v jednom grafu

6. 10. 2026 – 7:39 | Technologie | Miroslav Krajča |Diskuze:

Nadlidský specialista, podlidský manažer: rok pokroku umělé inteligence v jednom grafu
AI zdroj: ChatGPT
Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu

Za poslední rok umělá inteligence předstihla lidi v matematice, řešení nových problémů i odborné práci. V dlouhodobé paměti, hlídání vlastních chyb a plánování ale stále zaostává. Ukazuje to graf, který koluje po sociálních sítích. Jeho závěr potvrzují i vědecké studie: tyto mezery zatím nejde překlenout ani penězi.

Umělá inteligence dnes řeší složité matematické úlohy, na kterých by si vylámala zuby většina lidí. Odpoví na odborné otázky z medicíny či práva a napíše bezchybný text v desítkách jazyků. Zároveň si ale nezapamatuje, co se po skončení rozhovoru dozvěděla. Často nepozná, kdy se mýlí, a v dlouhých úkolech snadno ztratí nit. Takový je obraz umělé inteligence na podzim 2026. Shrnuje ho graf, který v posledních dnech koluje po sociálních sítích.

Graf jako ježek

Image

Graf porovnává schopnosti nejvýkonnějších modelů umělé inteligence se zkušeným člověkem. Výkon člověka představuje modrý kruh. Červené výseče ukazují, kde se nacházela umělá inteligence v říjnu 2026, a přerušovaná čára, kde byla o rok dříve. Výsledný obrazec nepřipomíná kruh, ale spíš ježka s několika dlouhými bodlinami.

Autorka grafu Judith Dada shrnuje své závěry do pěti bodů. Umělá inteligence se podle ní za posledních dvanáct měsíců stala „bodlinatější, ne kulatější“. V matematice, v takzvaném fluidním uvažování, tedy schopnosti řešit nové problémy, a v odborné práci už podle něj překonala člověka. Jazyk a znalosti se podle grafu nasytily, tedy dosáhly stropu, a dál už výrazně nerostou. Naopak dlouhodobá paměť a smyslově-pohybové dovednosti zůstávají podle grafu téměř na nule a nehýbou se. Někde mezi tím leží používání nástrojů, ve kterém se umělá inteligence lidské úrovni téměř vyrovnala, a učení za pochodu, tedy schopnost osvojit si něco nového přímo během práce. To podle grafu roste rychle, ale na člověka zatím nestačí.

Sama autorka upozorňuje, že výšky výsečí jsou „úsudkové převody výsledků testů“. Nejde tedy o přesné měření, ale o jeho odhad, jak výsledky různých testů odpovídají výkonu člověka.

Zubatá hranice

Pojem, ze kterého graf vychází, není nový. Zavedli ho v roce 2023 vědci z Harvardovy obchodní školy a dalších univerzit ve studii s konzultanty firmy Boston Consulting Group. Pokus se 758 konzultanty ukázal, že u úkolů, které umělá inteligence zvládala, dokončili lidé s její pomocí o 12,2 procenta víc úkolů. Pracovali o 25,1 procenta rychleji a jejich výsledky byly o více než 40 procent kvalitnější. Nejvíc si přitom polepšili slabší konzultanti, jejichž výkon vzrostl o 43 procent, zatímco u těch nejlepších to bylo 17 procent.

U úkolů za hranicí jejích schopností to bylo naopak. Konzultanti s pomocí umělé inteligence v nich měli o 19 procentních bodů menší šanci dojít ke správnému řešení než ti, kteří pracovali sami. Autoři tuto nerovnoměrnost nazvali zubatou technologickou hranicí. Umělá inteligence podle nich zvládá některé úkoly skvěle, zatímco u jiných, zdánlivě stejně těžkých, selhává.

Jeden ze spoluautorů, profesor Ethan Mollick z Pensylvánské univerzity, se k tématu vrátil loni v prosinci na svém blogu. Upozornil, že systém je jen tak funkční, jak funkční jsou jeho nejslabší části. Úzkým hrdlem tak může být jediná schopnost, ve které umělá inteligence zaostává.

Paměť na nule

Právě slabá místa jsou na novém grafu nejzajímavější. Nejde o žádné okrajové dovednosti. Patří k nim dlouhodobá paměť, takzvaná metakognice neboli schopnost hlídat si vlastní chyby, prostorové uvažování a plánování dlouhých úkolů.

Podobný závěr přinesl i loni zveřejněný pokus o definici obecné umělé inteligence, na kterém pracovalo přes třicet vědců v čele s Danem Hendrycksem. Rozložili v něm lidskou inteligenci podle uznávané psychologické teorie na deset základních schopností. Model GPT-4 podle nich splňoval 27 procent jejich definice, novější GPT-5 už 57 procent. Ve schopnosti ukládat si nové informace do dlouhodobé paměti však měly modely nulové skóre.

Podle analýzy webu AI Frontiers jde o jedinou oblast, ve které modely zatím nedosáhly žádného výsledku. Její vyřešení bude podle autorů vyžadovat skutečný průlom, nikoli jen další vylepšování stávajících metod.

Levnější, než je člověk

Autor grafu připojuje i ekonomický postřeh. Jakmile umělá inteligence v nějaké schopnosti dosáhne lidské úrovně, často je podle něj velmi rychle stokrát i vícekrát levnější než člověk. Mezistupeň prakticky neexistuje. Ceny navíc klesají i tam, kde se schopnosti už nezlepšují, například u jazyka a znalostí.

K podobnému závěru dochází i nedávná analýza Damona Bindera na diskusním fóru LessWrong. Binder prošel 484 úkolů z různých testů a odhadl, kolik výpočetního výkonu umělá inteligence na jejich splnění potřebuje. „Když systémy umělé inteligence dokážou splnit lidský úkol, téměř vždy jsou mnohem levnější,“ píše. Náklady na výpočetní výkon u běžného úkolu podle něj vycházejí jen na zlomek mzdy, kterou by dostal člověk.

Za žádnou cenu

Nejdůležitější je ale pátý bod. Mezery v dovednostech podle autora grafu nejsou otázkou peněz. Lidskou úroveň dlouhodobé paměti, sebekontroly a dlouhodobého plánování si dnes podle něj nelze koupit za žádnou cenu. Ani větší výpočetní výkon na tom podle něj nic nezmění.

Proto jeho závěrečné shrnutí zní: „Umělá inteligence je dnes nadlidský specialista, který je podlidský v řízení sám sebe.“ Zadaný úkol dokáže skvěle vyřešit, ale bez dohledu se snadno ztratí, zapomene, co dělala, nebo nepozná, že udělala chybu.

Co to znamená pro práci

Pro firmy a zaměstnance z toho plyne praktický závěr. Umělá inteligence se hodí především jako výkonný pomocník pro jasně vymezené úkoly. Výpočty, rešerše, psaní či analýzu dat zvládá rychle a levně. Řízení celého projektu, průběžnou kontrolu kvality a navazování na předchozí práci ale zatím musí zajistit člověk.

Studie s konzultanty přitom ukázala i riziko. Lidé, kteří umělou inteligenci použili u úkolů mimo její možnosti, dopadli hůř než ti, kteří ji vůbec nepoužívali. Znát tvar zubaté hranice je proto stejně důležité jako znát samotné schopnosti modelů.

Graf je třeba brát s rezervou. Hodnoty v něm jsou subjektivním odhadem autora a srovnání se „zkušeným člověkem“ je vždy zjednodušení. Přesto výstižně zachycuje, kam se umělá inteligence za poslední rok posunula. Ukazuje i to, co jí stále chybí, aby mohla pracovat skutečně samostatně.

Zdroje:
Redaktor vědecko-popularizačního serveru Nedd.cz, kde pravidelně publikuje články zabývající se aktuálními tématy z oblastí jako příroda, technologie i lidské zdraví. Rád kombinuje dostupné výzkumy a studie se srozumitelným podáním, protože je k ničemu publikovat články, které ocení pět lidí v republice. Ve volných chvílích rád chodí po lese a nebo alespoň po městě.

Nejnovější články