Ne geny, ale bakterie a viry. Za osminou rakovin na světě stojí infekce

Když se řekne rakovina, většina lidí si vybaví kouření, dědičnost, nezdravé jídlo nebo prostě smůlu. Málokdo pomyslí na bakterii v žaludku nebo na virus, který se přenáší pohlavním stykem či slinami. Přitom právě infekce mají podle nové mezinárodní analýzy na svědomí zhruba každý osmý nový případ rakoviny na světě. A velké části z nich by šlo předejít nástroji, které už dávno existují.

Dva a třetina milionu případů

Odborníci z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), která spadá pod Světovou zdravotnickou organizaci, spočítali, kolik nádorových onemocnění v roce 2024 způsobily infekce. Výsledek zveřejnili koncem září v časopise The Lancet Oncology. Podle studie šlo o 2,3 milionu nových případů rakoviny, tedy asi 12 procent všech, které lékaři v daném roce na světě zaznamenali.

Na výzkum upozornil i lékařský časopis BMJ. Podle něj zůstává celkový podíl rakovin způsobených infekcemi od minulého odhadu agentury v podstatě stabilní. Předchozí analýzu vědci publikovali v roce 2020 v časopise The Lancet Global Health a pro rok 2018 v ní dospěli k číslu 2,2 milionu případů.

Vědci vycházeli z celosvětové databáze výskytu rakoviny GLOBOCAN. Pro každý typ nádoru spočítali, jaká jeho část připadá na infekci. Do analýzy zahrnuli dvanáct infekčních původců, které agentura řadí do nejvyšší skupiny prokázaných karcinogenů. U těchto látek a činitelů je souvislost s rakovinou u lidí jednoznačně doložená.

Na prvním místě bakterie

Překvapit může, že nejčastějším infekčním původcem rakoviny není virus, ale bakterie. Helicobacter pylori, která žije v žaludeční sliznici, podle studie stála za zhruba 760 tisíci případy, především rakoviny žaludku. Tato bakterie je přitom velmi rozšířená. Často se nakazíme už v dětství a většina lidí o infekci po celý život neví.

Těsně za ní skončil lidský papilomavirus, známý pod zkratkou HPV, s přibližně 750 tisíci případy. Způsobuje hlavně rakovinu děložního čípku, ale také nádory řitního otvoru, pohlavních orgánů a část nádorů hlavy a krku.

Třetí příčku obsadil virus hepatitidy B s 360 tisíci případy, převážně rakoviny jater. Následuje virus Epstein-Barrové s 260 tisíci případy a virus hepatitidy C se 160 tisíci.

Virus, o kterém se tolik nemluví

Pozornost si zaslouží právě virus Epstein-Barrové. Nakazí se jím během života velká většina lidí a u dospívajících vyvolává infekční mononukleózu, takzvanou nemoc z líbání. Podle agentury IARC analýza nově zahrnula i jeho souvislost s rakovinou žaludku. Kromě ní virus podle BMJ přispívá ke vzniku nádorů nosohltanu a Hodgkinova lymfomu.

Na rozdíl od HPV nebo hepatitidy B proti němu zatím neexistuje očkování. Autoři studie proto podle abstraktu, který zveřejnil portál EM consulte, zdůrazňují potřebu podpořit vývoj nových preventivních nástrojů, „především pro EBV“. „Tato aktualizovaná analýza ukazuje, že se obraz rakovin souvisejících s infekcemi s pokrokem vědeckého poznání stále vyvíjí,“ uvedl v tiskové zprávě agentury Gary Clifford z IARC.

Kde je zátěž největší

Rozložení případů je velmi nerovnoměrné. Na východní Asii připadlo 990 tisíc případů, tedy 42 procent celosvětového počtu. Tamní populaci trápí hlavně rakovina žaludku spojená s bakterií Helicobacter pylori a rakovina jater způsobená hepatitidou B. Podle BMJ připadlo na východní Asii 410 tisíc případů rakoviny spojených s helikobakterem.

Více než tři čtvrtiny všech rakovin způsobených infekcemi se podle IARC objevují v zemích s nízkými a středními příjmy. V subsaharské Africe hrají velkou roli HPV, virus HIV a herpesvirus spojený s Kaposiho sarkomem.

Pro české čtenáře je zajímavý i další údaj. Mezi oblasti s vyšším než průměrným výskytem rakovin způsobených infekcemi patří podle studie také střední a východní Evropa. V přepočtu zde připadá 24,3 případu na 100 tisíc obyvatel, zatímco světový průměr činí 22,7. Nad průměrem se kromě východní Asie podle abstraktu ocitla ještě subsaharská Afrika s 28,5 a jihovýchodní Asie s 23,1 případu.

Prevence, která už existuje

Hlavní poselství studie je v podstatě optimistické: velké části těchto nádorů lze předejít. Proti HPV a hepatitidě B existují účinné vakcíny. Infekci bakterií Helicobacter pylori lze odhalit jednoduchými testy a léčit antibiotiky. Hepatitidu C dnes umějí lékaři ve většině případů vyléčit. Ženám navíc pomáhá pravidelný screening rakoviny děložního čípku, který zachytí změny ještě předtím, než se z nich stane nádor.

Autoři mluví o opatřeních, která jsou „vědecky prokázaná, ale často nedostatečně využívaná“. Patří mezi ně očkování, testování a léčba infekcí HIV, H. pylori, hepatitidy B a C nebo bezpečné podávání injekcí. „Zjištění podtrhují zásadní roli, kterou může kontrola infekcí sehrát při snižování celosvětové zátěže rakovinou,“ uvedla první autorka studie Harriet Rumgayová z IARC.

Jak velký potenciál prevence má, ukazuje loňská studie stejné agentury o rakovině žaludku. Podle její tiskové zprávy se u lidí narozených v letech 2008 až 2017 během života vyvine odhadem 15,6 milionu případů rakoviny žaludku. Celých 76 procent z nich přitom připadne na infekci bakterií Helicobacter pylori, které lze předcházet.

Co čísla neříkají

Výsledky je přesto potřeba číst s určitou opatrností. Jde o modelový odhad, nikoli o přímé sčítání nemocných. Vychází z odhadů výskytu rakoviny, které jsou v řadě chudších zemí jen přibližné, a z předpokladů o tom, jak často infekce vede k nádoru. Hodnota 12 procent také neznamená, že infekce působí samy. Na vzniku nádoru se obvykle podílí víc faktorů. Většina nakažených lidí rakovinu nikdy nedostane a například u rakoviny žaludku hraje roli i strava nebo kouření.

Studie také neříká, kolik případů by šlo v praxi skutečně odvrátit. Přístup k očkování, testům a léčbě se mezi zeměmi výrazně liší. Na finanční, společenské i politické překážky v chudších státech upozorňují i odborníci, které cituje magazín Newsweek.

Přesto má toto číslo velkou váhu. U mnoha jiných příčin nádorů zůstává prevence složitá, u infekcí ale často stačí vakcína, test nebo léčba antibiotiky. Každý osmý případ rakoviny tak má příčinu, proti které se lze bránit.