Nejstarší objevená spermie byla čtyřikrát větší než tělo samce

17. 9. 2020 – 5:33 | autor: ave | komentáře:

Nejstarší objevená spermie byla čtyřikrát větší než tělo samce
Umělecké zobrazení pářících se lasturnatek. | zdroj: Wikipedia Commons

Unikátní objev samičky korýše zalité v jantaru pootevírá okno do podivných rozmnožovacích taktik, které odolaly evoluci.

Jantar vydal pozoruhodné svědectví ze života pravěkých korýšů.  Vědci v něm objevili oplodněnou samičku lasturnatky. Spermie v jejím těle je nejstarší objevenou buňkou tohoto typu.

Pryskyřice ze stromu zalila lasturnatku už před 100 miliony let. (Dosud nejstarší fosilie spermie pocházela z doby před 17 miliony let.)

A co je také pozoruhodné: Spermie pod lasturou samice korýše byla 4,6krát větší než organismus samce, který dorůstá několika milimetrů.

Na velikosti záleží

"Pokud by měl takovou spermii muž o výšce 1,7 metru, měřila by 7,8 metru," upozornila paleontoložka Renate Matzkeová-Karaszová z Univerzity Ludwiga Maximiliana v Mnichově, která  analyzovala 39 lasturnatek, zalitých v jantaru na jihu Barmy.

Proporce spermie vůči tělům lasturnatek můžete vidět v následujícím videu.

zdroj: YouTube

Obří spermie jsou pro samčí organismy velkou energetickou zátěží a vyskytují se pouze u několika živočišných druhů, kromě lasturnatek třeba u octomilek. Většina tvorů, včetně člověka, má opačnou strategii: Samci vylučují velké množství spermií (miliony až desítky milionů).

Lasturnatky však zjevně dávají přednost kvalitě před kvantitou. Patrně se jim to osvědčilo.

Paleontoložka Matzkeová-Karaszová k jejich reprodukční strategii poznamenala: "Tento objev ukazuje, že reprodukce obrovskými spermiemi není evoluční extravagancí na pokraji vyhynutí, ale představuje nějakou výhodu pro přežití druhu, je to udržitelná strategie."

lastrunatky Na hnědě kolorovaných snímcích z mikroskopu jsou části těl objevených lasturnatek, na černobílých jejich současné podoby. Pod písmenem g je spermie. | zdroj: NIGPAS

Lasturnatky obývají Zemi mnohem déle než člověk, asi 500 milionů let. A nic neukazuje na to, že by se chystaly vyhynout.

Pryskyřice pomáhá vědě

Jantar, ve kterém zkoumané lasturnatky uvízly, je skvělý mumifikátor, kterému vděčíme za to, že dnes můžeme obdivovat pradávné tvory. Při výronech pryskyřice se stává, že na lepkavou smůlu stromů se drobný živočich přilepí a další kapky ho zalijí. Tím je oddělen od vzduchu, mumifikován a ve zkamenělé pryskyřici (jantaru) zachován.

Právě to se přihodilo před sto miliony let nebohé lasturnatce.

Objev byl zveřejněn v magazínu Proceedings of the Royal Society B.

Nejnovější články