Nejstarší stopa tvora podobného člověku. Nalezli ji na Krétě

13. 10. 2021 – 22:50 | Člověk | Pavel Jégl | Diskuze:

Nejstarší stopa tvora podobného člověku. Nalezli ji na Krétě
Jedna z pěti desítek stop záhadného hominina. | zdroj: Profimedia

Vývoj směřující k lidskému druhu byl zamotanější, než jsme předpokládali. Naznačují to otisky chodidel staré víc než šest milionů let.

Historii předků lidí je těžké zmapovat. Neexistují žádné prehistorické spisy, které by popisovaly evoluci předcházející zrodu člověka.

Z kosterních nálezů však antropologové až na výjimky usuzují, že nejstarší předchůdci našeho druhu žili ve východní Africe a zhruba před dvěma miliony let se odtud vydali do dalších částí planety včetně Evropy.

Jenže studie nálezu prehistorických stop na Krétě zveřejněná počátkem týdne v magazínu Scientific Reports tuto hypotézu zpochybňuje. Vědci dospěli k závěru, že pět desítek stop objevených v roce 2017 nedaleko tamní vesnice Trachilos patří některému z vyhynulých homininů, předchůdců roku Homo.

Rozbor provedený mezinárodním týmem expertů, ukázal, že šlápoty tvora, který zjevně chodil vzpřímeně po dvou končetinách, pocházejí z doby před 6,05 milionu let. Jsou tak nejstarším dokladem této chůze u našich dávných předků.

Vratká chůze po dvou

Podle většinového výkladu evoluce obýval společný předek člověka a šimpanze před více než sedmi miliony let Afriku. Obě vývojové linie se tam měly oddělit před pěti až šesti miliony let. V linii, která směřovala k člověku, se postupně vyvinuli Sahelanthropus, Orrorin, Ardipithecus a před čtyřmi miliony let Australopithecus. V Tanzanii byly objeveny jeho stopy v sopečném popelu starém 3,7 milionu let.

Před dvěma miliony let se potom objevil v Africe první Homo – Homo erectus, tedy člověk vzpřímený. Chodil stejně jako moderní člověk, dokázal vyrábět nástroje a vydal se do světa.

Analýza stop na Krétě však ukazuje, že jistý vzpřímeně chodící předchůdce lidí tam žil o čtyři miliony let dřív. Dá se tomu věřit?

Na stopě z Kréty (náhledový snímek) je patrné, že ten, kdo ji zanechal, měl široké chodidlo, palec protistojný k ostatním prstům a nevýraznou klenbu. V tom se jeho noha lišila od nohy pozdějšího australopitéka, který se díky modernější stavbě chodidel nepochybně pohyboval jistěji.

Jenže tvor, kterému stopa z Kréty patřila, žil v době, kdy australopiték ještě po Zemi nekráčel.

A jak se jeho stopa ocitla na Krétě? Jednoduché vysvětlení: Před šesti miliony let byl tento ostrov spojen s řeckou pevninou přes současný poloostrov Peloponés.

Zamotaná evoluce

Výsledky výzkumu stop na Krétě každopádně naznačují, že vývoj lidského druhu byl zamotanější, než jsme si mysleli.

„Evoluční historie a vzorce šíření homininů zůstávají předmětem diskuse. Navzdory mnoha publikacím, které naznačují původ v Africe, existují indicie, že nejranější hominini se mohli vyvíjet také v Eurasii,“ píší ve studii badatelé.

Zdroje:
Scientific Reports

Nejnovější články