Největší zázrak v dějinách letectví? Žena přežila pád bez padáku z 10 kilometrů

Příběhy o zázračném přežití bývají často přikrášlené legendami. Někdy se ukáže, že okolnosti nebyly tak dramatické, jak se původně zdálo. Existují ale případy, které znějí natolik neuvěřitelně, že by je scenáristé hollywoodských filmů označili za přehnané. Příběh srbské letušky Vesny Vulović patří právě mezi ně.

Mladá žena se na osudný let dostala kvůli administrativní chybě. O necelou hodinu později se letadlo ve výšce přes deset kilometrů rozpadlo ve vzduchu. Všichni ostatní na palubě zahynuli. Ona přežila pád, který by měl podle všech známých zákonů pravděpodobnosti znamenat jistou smrt. Strávila dny v kómatu, měsíce v nemocnici a roky se vyrovnávala s tím, proč právě ona dostala druhou šanci. Dodnes drží rekord, který si nikdo nepřeje překonat.

Omyl, který změnil celý život

Vesna Vulović se narodila 3. ledna 1950 v tehdejší Jugoslávii. K práci letušky se dostala ve svých dvaceti letech. Fascinovala ji představa cestování po Evropě a dobrodružství spojeného s létáním. Málem ji však nepřijali. Trpěla totiž nezvykle nízkým krevním tlakem, který mohl být překážkou při zdravotní prohlídce. Před vyšetřením proto vypila několik šálků kávy a testy úspěšně zvládla.

Vesna Vulović zdroj: Profimedia.cz

Když 26. ledna 1972 nastupovala do práce, netušila, že jde o den, který vstoupí do dějin. Ve skutečnosti navíc na daném letu vůbec neměla být. Aerolinky si ji omylem spletly s jinou letuškou stejného křestního jména. Administrativní chyba rozhodla o jejím osudu.

Vesna nastoupila na palubu letu JAT 367, který směřoval ze Stockholmu přes Kodaň a Záhřeb do Bělehradu. Na cestu se těšila. Později vzpomínala, že měla radost hlavně z návštěvy Dánska. Zároveň si ale vybavovala zvláštní atmosféru mezi členy posádky. Mnozí působili nezvykle sklesle a ona si po letech kladla otázku, zda snad neměli jakési podvědomé tušení blížícího se neštěstí.

Přibližně 46 minut po startu z Kodaně otřásl letadlem mohutný výbuch. Nad severními Čechami se stroj rozlomil a začal se rozpadat. Z výšky přes deset kilometrů se trosky zřítily k zemi poblíž Srbské Kamenice. Na palubě bylo 28 lidí. Sedmadvacet z nich zemřelo.

Podle oficiálního vyšetřování způsobila katastrofu bomba ukrytá v zavazadle. Podezření padlo na chorvatské nacionalisty působící v zahraničí, ale nikdo nebyl nikdy zatčen ani odsouzen. O desítky let později se objevila alternativní teorie, podle níž mohlo být letadlo omylem sestřeleno československou armádou. Tato verze však zůstává kontroverzní a nebyla oficiálně potvrzena.

Vesna na místě neštěstí v roce 2002 zdroj: Profimedia.cz

Vesna měla v celé tragédii neuvěřitelné štěstí. Nacházela se v zadní části trupu, kterou během rozpadu letadla zablokoval palubní vozík s občerstvením. Ten jí pravděpodobně zabránil v tom, aby byla vyvržena ven z kabiny. Oddělená část letadla navíc dopadla do zasněženého svahu porostlého stromy, které sílu nárazu alespoň částečně utlumily.

Jako první dorazil k troskám místní obyvatel Bruno Honke. Během druhé světové války působil jako zdravotník a jeho zkušenosti se ukázaly jako klíčové. Z trosek zaslechl ženský křik a našel těžce zraněnou Vesnu stále naživu.

Rekord, který nikdo nepřekonal

To, že přežila samotný pád, byl zázrak. To, že se dokázala vrátit do běžného života, byl zázrak druhý. Vesna utrpěla zlomeninu lebky, pánve, několika žeber, obou nohou a tří obratlů. Na čas ochrnula od pasu dolů a deset dní strávila v kómatu. Lékaři si nebyli jistí, zda se někdy probudí. Pokud ano, očekávali celoživotní následky. Ona však všechny prognózy překonala.

Po probuzení si na katastrofu nedokázala vzpomenout. Trpěla rozsáhlou amnézií a její paměť měla prázdné místo od doby krátce před výbuchem až po několik týdnů po nehodě. První vzpomínkou bylo setkání s rodiči v nemocnici. Dokonce si myslela, že se nachází ve Slovinsku, protože před cestou navštívila Lublaň.

Zotavování bylo dlouhé a bolestivé, ale překvapivě úspěšné. Už deset měsíců po katastrofě znovu chodila. Později s humorem říkala, že za své uzdravení vděčí srbské tvrdohlavosti, čokoládě, špenátu a rybímu tuku.

Vesna na místě pádu letadla v roce 2002 zdroj: Profimedia.cz

Ještě větším překvapením bylo, že se nikdy nezačala bát létání. Protože si samotnou havárii nepamatovala, nevytvořila si k letadlům žádný odpor. Chtěla se vrátit k práci letušky, ale vedení aerolinek to odmítlo. Obávalo se obrovské mediální pozornosti, kterou by její přítomnost na palubě přitahovala. Místo toho dostala kancelářskou práci, kde vydržela osmnáct let.

V roce 1985 převzala ocenění Guinnessovy knihy rekordů za přežití nejvyššího pádu bez padáku. Certifikát jí předal legendární hudebník Paul McCartney. Rekord platí dodnes.

Navzdory slávě nebyl její další život jednoduchý. Trápil ji pocit viny přeživšího. Často přemýšlela o lidech, kteří zemřeli, zatímco ona dostala šanci pokračovat dál. Útěchu hledala ve víře a později také v občanském aktivismu. Aktivně vystupovala proti režimu Slobodana Miloševiće a podporovala demokratické změny v Srbsku.

Poslední roky života strávila v ústraní ve svém bytě v Bělehradě. Zemřela v prosinci 2016 ve věku 66 let. Přesto její příběh nepřestává fascinovat ani po více než půl století.

Vesna Vulović se stala symbolem neuvěřitelné vůle přežít. Sama později říkala, že katastrofa z ní udělala optimistu. Věřila, že pokud člověk dokáže přežít pád z více než deseti kilometrů, může překonat téměř jakoukoli překážku. A právě proto její jméno dodnes zůstává synonymem jednoho z největších zázraků v dějinách civilního letectví.