Neproklínejte viry. Až je ochočíme, zbaví nás odolných bakterií

12. 1. 2021 – 20:50 | Technologie | Ladislav Loukota | Diskuze:

Neproklínejte viry. Až je ochočíme, zbaví nás odolných bakterií
Bakteriofágy útočící na bakterie. | zdroj: Profimedia.cz

Odolné bakterie se mohou stát původcem příští pandemie, která může mít horší dopady než nynější pandemie covidová, varují lékaři. Takového nebezpečí nás mohou zbavit 'ochočené' viry.

Svět upíná pozornost na pandemii covidu-19, kterou způsobuje nový koronavirus, avšak někteří experti už varují před další hrozbou – bakteriemi odolnými vůči antibiotikům.

Plíživá epidemie

Rezistence bakterií není hrozbou vzdálené budoucnosti – už dnes v globálním měřítku zabíjí odolné bakterie na 700 tisíc lidí ročně. Pro srovnání, covid připravil loni o život 1,78 milionu lidí.

Experti upozorňují, že počet obětí bakterií se povážlivě zvyšuje. Bude-li růst dál současným tempem, v roce 2050 by si mohly baterie připsat na konto 10 milionů obětí.

Epidemie rezistentních bakterií není 'bombastická', ale spíš 'plíživá'. O to je však nebezpečnější.

"Již nyní je stále těžší léčit bakteriální infekce," upozorňuje imunoložka Sarah Fortuneová z Harvardu v rozhovoru pro Business Insider. "Neléčitelné infekce přitom můžou napáchat spoustu škod a zanechat za sebou mnoho mrtvých."

Proti antibiotikům se bakterie postupně stávají odolnější z přirozených důvodů – může za to evoluce. Když jste nemocní s bakteriální infekcí, malá část bakterií si může vůči antibiotikům vybudovat odolnost. Například si nahodilými mutacemi DNA vyvine menší póry ve své membráně, takže se dovnitř bakterií naše antibiotika – malé chemikálie – nedostanou.

Postavíme armády fágů?

Jednou z cest, jak riziko omezit, je méně užívat antibiotika. Tento požadavek však zhoršuje nynější situace s covidem. Antibiotika sice s viry nic nezmůžou, jsou ale předepisována pacientům s těžkým průběhem proti doprovodným infekcím.

Světová zdravotnická organizace už loni v létě varovala před možností, že nynější virová pandemie může urychlit nástup pandemie bakteriální.

Můžeme také zvýšit účinnost antibiotik. Využitím nanotechnologií a příměsí, například stříbra, se toho už dosáhlo, byť zatím jen v laboratoři. Je ale otázkou, zdali budou tyto příměsi bezpečné i pro člověka.

Pomoci může i to, že stará antibiotika přeskládáme na molekulární úrovni. Tímto způsobem z nich uděláme antibiotika nová, se kterými si bakterie tak snadno neporadí.

Za perspektivní metodu je pokládána terapie pomocí bakteriofágů, zkráceně fágů.

Fág je název pro virus, který infikuje a zabíjí bakterie. Můžeme ho najít na všech místech osídlených bakteriemi.

Ačkoliv viry nemají nejlepší pověst, platí za největšího zabijáka bakterií. Pokud naučíme domestikované viry útočit na škodlivé patogeny, mohly by nahradit tradiční antibiotika.

Fág se skládá z hlavičky, která obsahuje jeho DNA a krčku, ze kterého vyrůstají nožičky. Když fág najde bakterii, přichytí se na ni, z krčku vypustí žihadlo, které prorazí stěnu bakterie a do jejího nitra vstříkne svou DNA.

Bakteriofág.svg WIKIPEDIA COMMONS b Schéma typického bakteriofága. | zdroj: Wikipedia Commons

Z bakterie se potom stane továrna na nové fágy a bakteriální infekci zlikviduje infekce virová, která však člověku neuškodí, protože fága jsou specializované jen na jeden druh bakterií.

Kdysi je v Sovětském svazu používali jako alternativu k antibiotikům, dnes se jejich výzkumu věnují špičkové instituce na několika kontinentech. V Česku to je institut CEITEC Masarykovy univerzity, který popsal strukturu fága P68 ničího bakterie zlatého stafylokoka.

Pokud se fágu uplatní, můžou napravit pověst virů a rozšířit povědomí o tom, že viry nejsou jen naši nepřátelé.

Zdroje:
Science Alert

Nejnovější články