Nový teleskop NASA míří do temného vesmíru, ukáže lidstvu zatím nejdetailnější pohled

V hlubinách vesmíru existují záhady, které lidstvo nedokáže vysvětlit ani po desetiletích výzkumu. Galaxie se pohybují způsobem, který odporuje známým fyzikálním zákonům, vesmír se rozpíná stále rychleji a astronomové tuší, že většina kosmu je tvořena něčím, co neumíme přímo vidět. Právě do těchto neprobádaných oblastí se má vydat nový kosmický teleskop Nancy Grace Roman, který NASA oficiálně dokončila a připravuje k historickému startu.

Nová observatoř by měla odstartovat už v září 2026 na raketě Falcon Heavy společnosti SpaceX. NASA zároveň oznámila, že celý projekt postupuje rychleji, než se původně očekávalo, a navíc pod stanoveným rozpočtem. Roman se tak stává jednou z nejdůležitějších vědeckých misí příští dekády.

Teleskop je pojmenován po Nancy Grace Romanové, první hlavní astronomce NASA a ženě, která sehrála klíčovou roli při vzniku Hubbleova teleskopu. Právě na jeho odkaz nyní Roman navazuje, ale v mnoha směrech ho výrazně překonává.

Roman disponuje primárním zrcadlem o průměru 2,4 metru, tedy podobně velkým jako Hubble. Jeho největší síla však spočívá v něčem jiném — v obrovském zorném poli a mimořádné rychlosti mapování vesmíru. Dokáže zachytit oblast oblohy více než stokrát větší než Hubbleův teleskop a data zpracovávat více než tisíckrát rychleji.

Nancy Grace Roman zdroj: Profimedia.cz

To, co by Hubble analyzoval dva tisíce let, zvládne Roman během jediného roku. Během plánované pětileté mise má teleskop nasbírat přibližně 20 000 terabajtů dat. Pro srovnání — Hubble za více než 35 let provozu získal asi 400 terabajtů dat. Roman bude schopný vytvořit až 500 terabajtů dat ročně a vědci očekávají, že zachytí světlo z miliardy galaxií.

Mapování temného vesmíru

Hlavním úkolem teleskopu bude vytváření gigantických map vesmíru ve viditelném a blízkém infračerveném světle. Astronomové díky tomu získají dosud nejdetailnější pohled na stovky milionů galaxií, miliardy hvězd i vzdálené exoplanety. Právě tato data mohou pomoci vysvětlit jednu z největších záhad moderní vědy — temnou hmotu a temnou energii.

Současné výpočty naznačují, že běžná hmota, ze které vznikají hvězdy, planety nebo lidé, tvoří pouhých pět procent vesmíru. Zbytek připadá na neznámé formy energie a hmoty, které zatím nikdo nedokázal přímo pozorovat. Přesto jejich existence ovlivňuje pohyb galaxií i samotné rozpínání vesmíru. Roman bude sledovat, jak se galaxie pohybují, jak se vesmír v průběhu miliard let vyvíjel a proč se rozpíná stále rychleji. Díky svému širokému záběru dokáže vytvářet detailní trojrozměrné mapy kosmu a odhalovat jevy, které byly dosud mimo dosah současných teleskopů.

Součástí observatoře je také přístroj Wide Field Instrument, který kombinuje 300megapixelovou kameru a speciální spektrometr analyzující světlo vzdálených objektů. Teleskop tak bude schopen zachytit extrémně krátké kosmické události, například výbuchy supernov, srážky neutronových hvězd nebo rychlé rádiové záblesky. Vědci zároveň doufají, že Roman objeví i zcela nové kosmické jevy, o jejichž existenci dnes ještě nemáme tušení.

Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman zdroj: Profimedia.cz

Lovec vzdálených světů

Roman nebude pouze mapovat galaxie. Jedním z jeho nejdůležitějších úkolů bude také hledání exoplanet — světů obíhajících kolem vzdálených hvězd. Teleskop je vybaven pokročilým koronografem, zařízením schopným blokovat oslnivé světlo hvězd. Díky tomu bude možné přímo fotografovat planety, které by jinak zůstaly ukryté v záři svých mateřských hvězd.

NASA uvádí, že Roman dokáže zachytit planety až stokrát milionkrát slabší než hvězdy, kolem kterých obíhají. Tato technologie je až tisíckrát výkonnější než současné vesmírné koronografy.

Během mise by měl Roman studovat přibližně 100 000 exoplanet a vytvořit dosud největší statistický průzkum planetárních systémů v Mléčné dráze. Astronomové věří, že díky tomu získají lepší představu o tom, jak běžné jsou planetární soustavy podobné té naší a zda mohou někde ve vesmíru existovat podmínky vhodné pro život.

Před samotným startem čekají teleskop ještě poslední testy v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Roman už nyní přežil extrémní vibrace, obrovský hluk simulující start rakety i drastické změny teplot, které mají ověřit jeho odolnost v nehostinném prostředí vesmíru. Po startu zamíří observatoř do libračního bodu L2 vzdáleného asi 1,5 milionu kilometrů od Země. Právě zde dnes pracuje i James Webb Space Telescope nebo evropský teleskop Euclid.

Pokud vše proběhne podle plánu, mohl by Roman během několika příštích let zásadně změnit naše chápání vesmíru. A možná odpovědět i na otázky, které si lidstvo zatím ani neumí položit.