Nula kalorií neznamená žádné následky. Erythritol, sladidlo v každé keto tyčince, může paralyzovat buňky chránící váš mozek před mrtvicí

Erythritol se do českých obchodů dostal nenápadně. Napsal si „přírodní" do ingrediencí, protože se nachází v hrušce a hrozně vinné. Přidal „0 kalorií" a „keto friendly". Pro ty, kdo sledují váhu, hladinu inzulínu nebo krevní cukr, se stal takřka standardní volbou. V prodeji doplňků stravy a potravin pro diabetiky tvoří erythritol dnes jednu z nejprodávanějších složek.

Problém nastal v roce 2023, kdy tým z Cleveland Clinic vedený kardiologem Stanleym Hazenem publikoval v Nature Medicine studii, která obor překvapila. Výzkumníci sledovali přes 4 000 pacientů v USA a Evropě a zjistili, že lidé s vyšší hladinou erythritolu v krvi měli v průběhu tří let výrazně vyšší riziko závažné kardiovaskulární příhody — infarktu, cévní mozkové příhody nebo úmrtí. Relativní hazard byl v americké kohortě 1,80 a v evropské kohortě 2,21 — tedy přibližně dvojnásobné riziko v nejvyšší kvartile krevních hladin v porovnání s nejnižší.

Studie sama o sobě neprokázala příčinnost — šlo o pozorování. Ale ve stejné práci vědci ukázali, že když přidali erythritol přímo do krevních vzorků, krevní destičky se stávaly výrazně reaktivnějšími a snadněji vytvářely sraženiny. Tento efekt byl v roce 2024 potvrzen v kontrolovaném pokusu na zdravých dobrovolnících. Witkowski, Wilcox a Hazen ve studii publikované v Arteriosclerosis, Thrombosis, and Vascular Biology ukázali, že konzumace nápoje se 30 gramy erythritolu — tedy standardní dávky z jednoho nápoje — zvyšovala reaktivitu trombocytů i u jinak zdravých lidí, zatímco nápoj s glukózou tentýž efekt nevyvolal.

Co se děje v cévách mozku

Ještě konkrétnější obraz přinesla laboratoř Christophera DeSouzy z University of Colorado Boulder. Jejich studie publikovaná v Journal of Applied Physiology se zaměřila na buňky výstelky mozkových mikrocév — endoteliální buňky hematoencefalické bariéry. Tyto buňky jsou první linií obrany mozku: regulují průtok krve, brání zánětům a jsou klíčové pro to, aby se krevní sraženiny v mozkových cévách nevytvářely nebo se rychle rozpadaly.

Vědci kultivovali lidské mozkové endoteliální buňky a po dobu tří hodin je vystavili erythritolu v koncentraci 6 mmol/l — tedy přesně té, která odpovídá hladině v krvi po vypití jednoho běžného keto nápoje se 30 gramy erythritolu. Výsledky ukázaly hned několik souběžných poruch.

Intracelulární produkce reaktivních forem kyslíku — volných radikálů poškozujících tkáně — vzrostla o přibližně 75 procent. Aktivita enzymu eNOS, který produkuje oxid dusnatý potřebný k relaxaci cév, klesla o 65 procent, přičemž inhibiční fosforylace enzymu vzrostla o 85 procent. Výsledkem bylo snížení produkce oxidu dusnatého o zhruba 20 procent. Paralelně se zvýšila produkce endotelínu-1, látky způsobující zúžení cév, a to o přibližně 30 procent.

Ale nejzávažnějším nálezem byla porucha fibrinolýzy. Zdravé endoteliální buňky reagují na stimulaci trombinem — signálem koagulace — zvýšením uvolňování t-PA, tkáňového aktivátoru plazminogenu. T-PA je enzym, který rozkládá krevní sraženiny, a jeho rychlá sekrece je zásadní pro prevenci ischemické mrtvice. Buňky ošetřené erythritolem na tuto výzvu vůbec nereagovaly: jejich hladina t-PA zůstala prakticky nezměněná, zatímco kontrolní buňky ji výrazně zvýšily.

Ischemická mrtvice tvoří přibližně 87 procent všech případů mozkové příhody. Vzniká, když sraženina zablokuje cévu a odřízne přívod krve do části mozkové tkáně. A právě schopnost endoteliálních buněk rychle a účinně produkovat t-PA je jedním z klíčových přirozených mechanismů, které mozek chrání.

Čtyři souběžné problémy vedoucí k jednomu výsledku

Studie z CU Boulder tak popsala scénář, kde stačí jedna typická dávka erythritolu, aby se v mozkových cévách projevily čtyři simultánní fyziologické abnormality: zvýšený oxidační stres, zúžení cév způsobené endotelínem, snížená dostupnost oxidu dusnatého a nulová fibrinolytická odpověď. Všechny čtyři jsou etablovanými rizikovými faktory ischemické mrtvice a cerebrovaskulárních příhod.

Výzkumníci zároveň zdůrazňují, co jejich studie není: jde o in vitro experiment na izolovaných buňkách, ne o klinickou studii na lidech. Přímý překlad laboratorních nálezů do klinické praxe vždy vyžaduje opatrnost. Na druhé straně, právě proto, že jde o buňky mozku — ne třeba jaterní nebo svalové — a o koncentrace dosahované po konzumaci jednoho komerčně dostupného nápoje, výsledky nelze odbýt jako bezvýznamné.

Schváleno, ale bez dlouhodobých dat

Erythritol získal status GRAS — „obecně uznávaný za bezpečný" — v USA v roce 2001. Tento status nevyžaduje od výrobce doložení dlouhodobých bezpečnostních studií. Požadavky platí na prokázání, že látka není akutně toxická a má minimální vliv na krevní glukózu a inzulín. Obojí erythritol splňuje. Žádné požadavky na dekády trvající sledování kardiovaskulárních nebo cerebrovaskulárních rizik v tom nebyly.

Hazen to komentoval jasně: konzumace erythritolu v množstvích obsažených v běžných nápojích zvyšuje jeho hladinu v krvi tisícinásobně nad přirozenou bazální hodnotu. Při takových koncentracích už není erythritol jen stopová látka přirozeně přítomná v metabolismu — je to farmakologicky aktivní dávka látky, jejíž dlouhodobé bezpečnostní profily nikdy nikdo systematicky nezjišťoval.

Na spotřebitele zbývá zatím jen jedna strategie: číst etikety a vzít v potaz, že nula kalorií ještě neznamená nula následků.