Objeven největší oblak plynů ve vesmíru. Stvořila ho srážka s galaktickým vetřelcem

8. 11. 2022 – 23:39 | Vesmír | Nedd | Diskuze:

Objeven největší oblak plynů ve vesmíru. Stvořila ho srážka s galaktickým vetřelcem
Snímek Stephanova kvintetu s největším známým oblakem plynů ve vesmíru, který pořídil teleskop Jamese Webba. | zdroj: Profimedia

Ve vesmíru nalézáme podivné struktury, jejichž rozměry jsou pro nás stěží představitelné.

Astronomové vystopovali zatím největší oblak plynů ve známém vesmíru. Má epické rozměry. Obklopuje skupinu galaxií a je dvacetkrát větší než naše Mléčná dráha.

Plynový mrak byl odhalen pomocí radioteleskopu FAST, největšího zařízení svého druhu na světě s anténou o průměru půl kilometru, který stojí v čínské provincii Kuej-čou. Oblak se pohybuje kolem skupiny galaxií pojmenované Stephanův kvintet, která je od nás vzdálena 300 milionů světelných let.

Mrak, záhadný proud vodíku o šířce dvou milionů světelných let, by podle teorie, kterou astrovědci publikovali v žurnálu Nature, mohl být pozůstatkem srážky galaxií s gigantickým kosmickým vetřelcem

Stephanův kvintet je skupina pěti galaxií v souhvězdí Pegase. Čtyři galaxie kvintetu, NGC 7317, NGC 7318a, NGC 7318b a NGC 7319 tvoří gravitačně vázanou skupinu HCG 92 vzdálenou 300 světelných let od Země. Pátou galaxií je NGC 7320, která se nachází desetkrát blíž Zemi a do kvintetu se promítá jen zdánlivě.Skupina je pojmenována po svém objeviteli, francouzském astronomovi Édouardu Stephanovi.

Galaxie z kvinteta vytáčejí piruety a krouží v kosmickém tanci. FAST do nich nahlédl 100krát hlouběji než jakýkoli teleskop před ním. A právě to umožnilo vědcům odhalit obří mrak atomárního vodíku.

StephansQuintettIlustrated2 Stephanův kvintet spolu s galaxií NGC 7320C. Bílý obdélník označuje rozsah snímků Hubbleova teleskopu z roků 1998-99. | zdroj: NASA/volné dílo

„Toto je největší struktura atomového plynu, jaká kdy byla nalezena kolem skupiny galaxií,“ cituje magazín Space hlavního autora studie Cchunga Sü, astronoma z čínské Národní Astronomické observatoře.

Oblak plynu vznikl podle poté, co neznámá síla stáhla atomární vodík z galaxií a rozprášila ho do okolí. Vědci identifikovali možného viníka – „darebáckou“ galaxii NGC 7320a, která se nyní pohybuje vesmírem rychlostí téměř 24 milionů kilometrů za hodinu.

„Hypotetický scénář vzniku difúzního útvaru je takový, že galaxie NGC 7320a proletěla Stephanovým kvintetem přibližně před 1,5 miliardy let… a vytáhla z jedné z hlavních galaxií kvintetu slapový ohon. Ten se postupně vyvinul v epický útvar, který jsme teď pozorovali,“ píší vědci ve studii.

Galaktická srážka patrně nemine ani galaxii, v níž se nalézá naše sluneční soustava. Mléčná dráha se podle závěrů expertů z oboru astrofyziky za dvě miliardy let srazí s Velkým Magellanovým oblakem.

Zdroje:
Nature, Space

Nejnovější články