Objeven ptakoještěr, který měl palec jako člověk a lezl po stromech

15. 4. 2021 – 21:00 | Příroda | Pavel Jégl | Diskuze:

Objeven ptakoještěr, který měl palec jako člověk a lezl po stromech
Kunpengopterus antipollicatus, aneb opičí ještěr. | zdroj: Profimedia

Nově popsaný druh ptakoještěra je nejstarším tvorem, který dostal evoluční prémii - dokázal natočit palec proti ostatním prstům.

Pokud by se někdo rozhodl nafilmovat další pokračování Jurského parku, neměl by v jeho zvěřinci chybět ani nově popsaný ptakoještěr – patrně první obyvatel planety s protistojným palcem, tedy palcem, jehož bříško se dá položit na vnitřní strany ostatních prstů.

Během evoluce se takoví tvorové objevili vícekrát. Jenže případ létajícího plaza z epochy před 160 miliony let je tím nejstarším, který byl popsán.

O živočichovi, jehož evoluce protistojným palcem obdařila, informují paleontologové v magazínu Current Biology. Nazvali ho Kunpengopterus antipollicatus (antipollicatus ve starověké řečtině znamená „protiklad“ a „palec“). A protože takový název se jen obtížně dá vyslovit, natož zapamatovat, dostal hned zkraje přezdívku – Monkeydactyl, což se dá přeložit jako opičí ještěr.

Obratný jako opice

Zkamenělé pozůstatky tohoto tvora objevili v roce 2019 v severovýchodní Číně jako součást skály. Paleontologové proto použili mikroCT skenování. Jeho pomocí získali prostorový (3D) obraz fosilie.

„Technologií miktoCT jsme se mohli podívat na fosilii z jakéhokoliv úhlu a prokázat, že kosti jsou tam, kde byly původně,“ řekl brazilský paleontolog Rodrigo Pêgas, který pozůstatky studoval.

Právě CT skeny potvrdily, že kostra měla na každé ruce zachovalý protilehlý palec. Podle Pêgase mu umožňoval lézt po stromech.

„Téměř všechna moderní zvířata, která mají protilehlé palce, je používají k lezení na stromy,“ vysvětlil paleontolog se specializací na obratlovce a upozornil na opice a některé druhy stromových žab.  Svou hypotézu opřel také o mimořádnou pohyblivost kloubů ptakoještěra, nutnou pro pohyb mezi větvemi stromů.

Ani šikovný palec ho nezachránil

Protistojný palec, který byl nejpozoruhodnějším znakem popsaného ptakoještěra, výrazně přispěl k evoluci člověka. Zajišťoval dobrý úchop a díky němu získal člověk schopnost ovládat složitější nástroje.

Opičímu ještěrovi umožnil živit se hmyzem a další kořistí, která obývala stromy a kterou ostatní ptakoještěři ulovit nedokázali. Přes tuto výhodu nepřežil. Stejně jako dinosauři a jiní ptakoještěři vymřel na konci křídy při hromadném vymírání, které způsobil náraz meteoritu Chicxulub do Země v oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu. 

profimedia-0605156767 ... a tady je kompletní pohled na pár bizarních ptakoještěrů. | zdroj: Profimedia

Zdroje:
Current Biology

Nejnovější články