‚Opékač topinek‘ vyrábí na Marsu kyslík pro budoucí osadníky

5. 9. 2022 – 21:22 | Technologie | Ladislav Loukota | Diskuze:

‚Opékač topinek‘ vyrábí na Marsu kyslík pro budoucí osadníky
Ilustrace roveru Perseverance na Marsu. Přístroj na výrobu kyslíku je na levém boku této pojízdné laboratoře. | zdroj: Profimedia

Test zařízení připomínající toustovač zvýšil vyhlídky na osídlení Marsu. 

Je to skvělá zpráva pro budoucí osadníky Marsu: Přístroj MOXIE umístěný na roveru Perseverance už od dubna vyrábí na Marsu kyslík. Pracuje spolehlivě a pravidelně dodává množství kyslíku, které se na Zemi vyrovná výkonu menšího stromu.

Chemie ze základní školy

MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment, tedy Marsovský experiment pro využití místních zdrojů k produkci kyslíku), vyvinutý na Massachusettském technologickém institutu (MIT), se nachází na boku roveru Perseverance, který přistál na Marsu v únoru 2021. Kyslík vyrábí rozkladem oxidu uhličitého, který tvoří většinu řídké marsovské atmosféry a experti ho popisují v článku na webu Science Advances.

moxie-web Přístroj MOXIE před montáží na rover. | zdroj: kredit-NASA

Přístroj nejprve přes filtr nasaje marsovský vzduch. Poté ho stlačí, ohřeje na 800 stupňů Celsia a odešle do elektrolyzéru. Tam se oxid uhličitý štěpí na oxid uhelnatý, který je vypouštěn do marsovské atmosféry, a ionty kyslíku.

Kyslíkové ionty se pak rekombinují na molekulární kyslík, jehož množství a čistota se pečlivě měří.

Za hodinu provozu může MOXIE vyrobit až 10 gramů kyslíku, což dodá 20 minut dýchatelného kyslíku pro jednoho astronauta. Během sedmi pokusů vyprodukoval přístroj celkem 49,9 gramů molekulárního kyslíku.

Tento rozsah naznačuje, že hlavním úkolem MOXIE není otestovat, zda produkce kyslíku na Marsu je možná. to se předpokládalo. Experiment má především ukázat, kolik kyslíku se na rudé planetě dá vyrobit při výrazně proměnlivých podmínkách.

První kyslík vyrobený na cizí planetě

„Je to první ukázka využití zdrojů z jiného planetárního tělesa a jejich chemické přeměny na něco, co by bylo užitečné pro lidskou misi,“ cituje magazín Eurekalert! bývalého astronauta NASA a zástupce hlavního řešitele projektu MOXIE Jeffreye Hoffmana z MIT.

moxie-location-cx Umístění MOXIE na roveru. | zdroj: kredit-NASA

Pro posádku malé stanice bude potřeba vyrobit zhruba jednu tunu dýchatelného kyslíku ročně. A dalších 500 tun kyslíku bude potřebovat okysličovadlo návratové rakety.

Teplota i hustota atmosféry se na Marsu liší v závislosti na denní době i ročním období. Zatím MOXIE ukázal schopnost fungovat ve dne, v noci i během podstatné části roku, ale ještě není všem testům konec.

Vědci z MIT chtějí po úspěchu ve výzkumu pokračovat –⁠ nejprve v laboratorních podmínkách na Zemi, ale také by rádi sledovali, jak se MOXIE chová během marsovského jara. Právě v té době je atmosféra planety nejhustější, obsahuje nejvíc oxidu uhličitého. Přístroj by proto mohl vyrábět víc kyslíku. Nyní ale na rudé planetě panuje zima.

Zdroje:
NASA, Science Advances, EurekAlert!

Nejnovější články