Do studie, ve které je zajímala dědičná informace ve spermiích, si vědci z Ústavu experimentální medicíny a dalších institucí Akademie věd vybrali městské strážníky z Ostravy, Českých Budějovic a z Prahy. Sledovali, jaký dopad má znečištěné ovzduší na kvalitu jejich spermií, potažmo na jejich plodnost.

Proč si výzkumníci zvolili právě strážníky? Důvod je nasnadě: Městští policisté se často pohybují venku po městě, kde dýchají škodliviny.

Nejvíc škodlivin se přitom do plic dostanou ostravským strážníkům. Znečištění v Ostravě je pověstné, mají ho na svědomí tradiční ocelárny a koksovny, lokální vytápění, doprava a rovněž vzduch, který tam vane z průmyslových oblastí v Polsku. Ke zdravotním rizikům nejvíc přispívají polétavý prach, benzen a benzo[a]pyren. 

Muž, tvor sezonní

Pracovníkům městské policie odebrali vědci spermie na jaře a na podzim. Mělo to svůj důvod.

„Řada živočichů se vyznačuje sezonním reprodukčním cyklem. Dřív se předpokládalo, že u lidí nic takového neexistuje, ale není to pravda. Také u mužů se vyskytuje kvalita spermií podle sezóny,“ upozorňuje na webu Akademie věd Jiří Rubeš z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně.

Rubeš vysvětluje, že na jaře nastává výrazný sezonní nárůst produkce spermií, které jsou v tomto období také pohyblivější. Proti tomu na podzim je pohyblivých spermií až o dvacet procent méně. A to bez ohledu na míru znečištění životního prostředí.

A jak u strážníků hodnocení spermií dopadlo? Nejpozoruhodnější byl výsledek u ostravských strážníků. Vědci zjistili určitý paradox: Přestože se na jaře jejich spermie pohybovaly čileji, jejich trajektorie byla méně účinná než na podzim.

Výzkumníci označili za příčinu jejich nesourodého až zmateného pohybu benzo[a]pyren, který se v ovzduší vyskytuje nejvíc v zimě. Je to aromatický, silně karcinogenní a mutagenní uhlovodík, který vzniká při nedokonalém spalování fosilních paliv.

Ve výzkumu kromě toho vědci zjistili, že znečištění vyvolává poruchu celistvosti jaderné DNA, důležité pro expresi samčího genomu – tedy procesu, během něhož je informace uložená v genech převáděna do proteinu.

Počítačová analýza měří pohyb spermie. První dva snímky vlevo nahoře ukazují progresivní spermie. Na prostřední fotografii se spermie ohybuje méně efektivně. Na čtvrtém snímku se spermie sice pohybuje, ale téměř se nehne z místa. Pátý obrázek ukazuje nepohyblivou mužskou pohlavní buňku. | zdroj: Ústav experimentální medicíny AV ČR/ k volnému použití