Oxid uhličitý v ovzduší dosáhl historicky nejvyšší úrovně

9. 4. 2021 – 20:20 | Příroda | Nedd | Diskuze:

Oxid uhličitý v ovzduší dosáhl historicky nejvyšší úrovně
zdroj: Profimedia.cz

Navzdory pandemii koronaviru a loňskému propadu světových ekonomik (mimo čínské) emise oxidu uhličitého nezadržitelně rostou. Na počátku dubna se dokonce vyšplhaly rekordní úroveň.

Nová emisní data upozorňují, že lidstvo přikládá pod kotel a je v polovině "cesty do pekel".

Nekonečný růst

Observatoř na havajské sopce Mauna Loa naměřila dosud nejvyšší hodnotu oxidu uhličitého v ovzduší. Koncentrace tohoto skleníkového plynu dosáhla hodnoty 421,21 ppm. To znamená, že v jednom milionu molekul plynů, které tvoří vzduch, bylo více než 421,21 molekuly oxidu uhličitého (CO2).

Tuto úroveň, která je patrná na následujícím grafu z observatoře, naměřily přístroje 3. dubna. Letos poprvé začala koncentrace CO2 překračovat hladinu 420 ppm.

  mlo_co2_hour u zdroj: NOAA Global Monitoring Laboratory

Nejnovější měření potvrzují setrvalý trend nárůstu oxidu uhličitého v ovzduší. Množství plynu, který se podílí na skleníkovém efektu a je považován za hlavní příčinu globálního oteplování, se v atmosféře planety během posledních desítek let zvyšuje povážlivou rychlostí. 

Pro srovnání: Když v havajské observatoři, která stojí v nadmořské výšce 4169 metrů, začali v roce 1958 sledovat počasí i chemické složení atmosféry, bylo v ovzduší jen 315 částeček COna milion.

Experti na Mauna Loa očekávají, že průměr za rok 2021 se bude pohybovat kolem 416 částeček na milion.

Přikládáme pod kotel

Koncentrace oxidu uhličitého se během roku mění. Od podzimu do jara, kdy se rozkládají rostliny, stoupá, v létě klesá, protože vegetace „vysává“ CO2 ze vzduchu. Do doby, než začal skleníkové plyny vypouštět člověk, řídila tento cyklus „matka příroda“.

Teď se však na koncentraci oxidu uhličitého z podstatné části podílejí lidé, zejména spalováním fosilních paliv – zemního plynu, ropných produktů, uhlí, koksu. Česko se přitom řadí mezi přední světové znečišťovatele, na jednoho obyvatele vypustí do ovzduší za rok přes 10 tun oxidu uhličitého. 

Polovina emisí oxidu uhličitého zůstává v ovzduší a způsobuje oteplování a další změny. Menší část se vstřebává do oceánů, které se vlivem plynu stávají kyselejší.

Jeden rok nic nezachrání

Data z havajské observatoře ukazují, že lidstvo je v polovině cesty k tomu, aby zdvojnásobilo koncentrace COv ovzduší od doby, kdy začala průmyslová revoluce. Pokud by v nastoupeném fosilním trendu pokračovalo, dosáhlo by dvojnásobku už v roce 2060.

mlo_co2_u23 zdroj: NOAA Global Monitoring Laboratory

V předindustriální éře (kolem roku 1750) se hladina COpohybovala kolem 278 částeček na milion, dvojnásobek by tedy byl 556. Taková úroveň by podle počítačových modelů klimatologů mohla zvýšit průměrnou teplotu na planetě nejméně o tři stupně Celsia.

Během loňského roku emise oxidu uhličitého z lidské činnosti poklesly, na naměřených hodnotách na Mauna Loa se to však neprojevilo. Důvod je nasnadě: Množství zmíněného plynu v ovzduší je výsledkem našich emisí za poslední desítky let, nikoli jen za poslední rok.

Data získaná ze vzduchových bublin uvězněných v ledovcích přitom naznačují, že současná hladina CO2 je nejvyšší za posledních 800 tisíc let.

profimedia-0102189034 mauna loa Meteorologická observatoř na Mauna Loa. | zdroj: Profimedia

Zdroje:
NOAA Global Monitoring Laboratory, ESRL

Nejnovější články