Peptidy slibují omlazení i hojení ran, lidské studie u nich téměř chybí

Peptidy jsou krátké řetězce aminokyselin, tedy stavebních kamenů bílkovin, přičemž většina vědců je definuje jako molekuly s méně než sto aminokyselinami, zatímco americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, zkráceně FDA, je klasifikuje jako látky s maximálně čtyřiceti aminokyselinami. Pro srovnání, běžná lidská bílkovina se skládá ze čtyř set až pěti set aminokyselin. Zájem o tuto kategorii molekul prudce vzrostl po celosvětovém úspěchu semaglutidu, tedy účinné látky léků jako Ozempic a Wegovy, které zásadně proměnily léčbu obezity a cukrovky druhého typu.

Rozsah dnešního neregulovaného trhu s peptidy je podle odhadů, které zmiňuje sloupkařka Grace Wade v přehledu odvětví, obrovský, od sta milionů až po tři miliardy dolarů ročně. Nejde přitom o schválené léky, ale o experimentální sloučeniny určené jen pro výzkumné účely, což je staví do jakési právní šedé zóny, kde je lze legálně nakupovat a prodávat, dokud dodavatel neuvádí konkrétní zdravotní tvrzení. Podobná situace panuje i ve Velké Británii a Evropské unii.

Právě do tohoto prostředí zasáhla nedávná událost, která podle odborníků výrazně zvýšila viditelnost celého tématu. Poradní výbor amerického úřadu FDA pro sloučeniny v lékárnách, takzvaný Pharmacy Compounding Advisory Committee, na konci července 2026 v sérii těsných hlasování doporučil zařadit šest experimentálních peptidů, konkrétně BPC-157, KPV, TB-500, MOTS-c, Semax a epitalon, na seznam látek, které mohou vybrané lékárny legálně připravovat na míru pro pacienty. Podrobnosti hlasování popisuje server CNN, podle kterého výbor jeden ze sedmi posuzovaných peptidů, emideltid, naopak odmítl.

Podle stejného zdroje týden před jednáním jmenovalo americké ministerstvo zdravotnictví osm nových členů výboru, z nichž šest mělo vazby na průmysl vyrábějící peptidy. Zásadní je přitom zjištění, které přinesl server Time, totiž že u peptidu BPC-157 zamýšleného k léčbě ulcerózní kolitidy našli zaměstnanci FDA jako jediný podklad abstrakt z konference popisující studii na 46 lidech, u které navíc byla látka podávána formou klystýru, nikoli injekčně, jak se dnes běžně používá. U peptidu KPV podle stejného zdroje pracovníci úřadu nenašli žádnou studii provedenou na lidech vůbec.

Tento nedostatek lidských dat potvrzuje i vědecký přehled publikovaný v databázi PMC, který se věnuje právě peptidu BPC-157. Podle autorů přehledu má tato látka příznivý bezpečnostní profil v předklinických modelech, ale kvůli chybějícím dostatečným a komplexním klinickým studiím potvrzujícím přínos pro lidské zdraví nezískala schválení od FDA ani od jiných regulačních úřadů po celém světě. Světová antidopingová agentura navíc BPC-157 v roce 2022 dočasně zařadila mezi zakázané látky.

Většina dosavadního výzkumu se přitom podle vyjádření vědců citovaných serverem NBC News opírá o studie na zvířatech, nikoli na lidech. Josh Mailman, člen poradního výboru a předseda nadace pro výzkum neuroendokrinních nádorů, to při hlasování o KPV shrnul slovy, že hlasuje o něčem, o čem v podstatě nic neví, protože pro něj jde o černou skříňku. Přesto nedostatek dat některé členy výboru od kladného hlasování neodradilo, jeden z lékařů podporujících peptidy dokonce otevřeně přiznal zklamání nad tím, jak neúplná data pro BPC-157 jsou, a přesto pro jeho zařazení na seznam hlasoval.

Otevřenou otázkou zůstávají i vedlejší účinky. Server Reason připomíná, že peptid TB-500, který v předklinických modelech výrazně urychluje regeneraci tkáně a hojení ran, může díky stejné vlastnosti teoreticky podporovat i růst nádorů, přičemž toto riziko nebylo dosud důkladně vyhodnoceno ani na zvířecích modelech. Podobně nejasné zůstává správné dávkování, frekvence podávání a délka jednotlivých léčebných cyklů, protože žádná z těchto otázek nebyla podle dostupných zdrojů systematicky prozkoumána.

Riziko kontaminace přitom není jen teoretické. Podle informací z reportáže amerického magazínu The New Yorker, na kterou odkazuje i shrnutí server Advisory, obsahovaly některé peptidy zakoupené od jednoho konkrétního online prodejce olovo, stopy bakteriální kontaminace, nebo výrazně nižší dávku účinné látky, než uváděl štítek produktu, což jsou přesně rizika, kterým by mělo zabránit zařazení peptidů pod dohled licencovaných lékáren.

Rozhodnutí poradního výboru zatím nemá právní účinnost, konečné slovo bude mít samotný úřad FDA, kterému nyní zbývá zvážit, zda se má šedý trh s nedostatečně otestovanými látkami raději regulovat, než zcela odmítat. Podle vyjádření vědců citovaných v celé sérii reportáží se ale shodují na jednom, ať dopadne rozhodnutí jakkoli, výzkum bezpečnosti a účinnosti těchto látek u lidí musí výrazně zrychlit, protože v opačném případě budou lidé nadále sloužit jako nedobrovolní pokusní králíci sami sobě.