PISA hlásí nejhorší výsledky v historii. Ale měří vlastně to, co si myslíme?

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj zveřejnila výsledky testování PISA 2025 osmého září 2026. Podle detailního rozboru serveru SchoolRubric se testu zúčastnilo přes 760 tisíc patnáctiletých studentů z jednadevadesáti zemí a ekonomik, což je největší dosavadní ročník testu, a zaznamenal nejnižší průměrné skóre zemí OECD v historii měření ve všech třech hlavních oblastech, čtení, matematice i přírodních vědách. Čtení kleslo napříč zeměmi OECD o osmadvacet bodů mezi lety 2015 a 2025, tedy o zhruba rok a půl školní výuky, matematika klesla o dvaadvacet bodů, a podíl studentů patřících mezi slabé výsledky ve všech třech oblastech najednou vzrostl na jednu pětinu ze šestnácti procent v roce 2022.

Samotné Spojené státy si podle amerického zpravodajského serveru Newsmax v testu čtení odnesly 490 bodů, což je pokles o čtrnáct bodů oproti roku 2022 a jedno z nejnižších skóre v historii americké účasti v testu, zatímco matematika zůstala statisticky beze změny na 463 bodech a přírodní vědy na 502 bodech. Organizace OECD navíc americký vzorek přímo označila varováním, protože nesplnil několik požadavků na kvalitu výběru. Podle magazínu Fortune přitom čtyřicetiprocentní míra nedokončení doprovodného dotazníku znemožnila OECD rozdělit americké výsledky podle rasy nebo příjmu, a organizace kvůli tomu nemohla vyloučit zkreslení publikovaných čísel.

Právě otázka, co přesně PISA v takové situaci měří, stojí za experimentem ekonomů Uriho Gneezyho, Johna Lista, Jeffreyho Livingstona, Xiangdong Qina a Sally Sadoffové z roku 2019. Podle reportáže CNBC vytvořil tým pětadvacetiotázkový matematický test sestavený ze starších úloh PISA a rozdělil studenty v USA i v Šanghaji náhodně do dvou skupin, jedné nabídli dvacet pět dolarů v hotovosti s tím, že jim bude za každou špatnou nebo nedokončenou odpověď jeden dolar odečten, druhá skupina žádnou odměnu nedostala.

Výsledek byl podle stejného zdroje jednoznačný. Výkon studentů v Šanghaji se finanční odměnou vůbec nezměnil, protože už bez odměny podávali téměř maximální možný výkon. Američtí studenti se naopak s vidinou peněz zlepšili dramaticky, zodpověděli víc otázek a měli víc správných odpovědí, což naznačuje, že rozdíl mezi zeměmi nespočíval jen ve znalostech, ale výrazně i v tom, jestli se studentům chtělo na testu bez jakýchkoli osobních důsledků vůbec snažit.

Rozsah tohoto efektu vyčíslili sami autoři konkrétním číslem. Podle stejné reportáže odhadli výzkumníci, že zvýšení úsilí amerických studentů na samotném testu by zlepšilo americký výsledek v matematice o dvaadvacet až čtyřiadvacet bodů, což by odpovídalo posunu Spojených států z šestatřicátého na devatenácté místo v mezinárodním žebříčku matematiky z roku 2012.

Zjištění nezůstalo bez povšimnutí ani u samotné OECD. Podle oficiální zprávy k výsledkům PISA 2022 organizace sama uvádí tento experiment jako jedinou dosud existující vícezemní studii zkoumající vliv motivace na výkon v testu podobném PISA, s tím, že finanční odměna zlepšila výkon amerických studentů, zatímco studenti v Šanghaji podávali stejně dobrý výkon bez ohledu na to, zda odměnu dostali.

To neznamená, že by americké vzdělávání netrpělo skutečnými problémy, ostatně čtyřicetiprocentní nedokončení dotazníku a chybějící reprezentativnost vzorku samy o sobě naznačují hlubší systémové potíže. Jde spíš o to, že tvrzení americké děti znají o rok míň látky než dřív a americké děti se jim prostě nechce snažit na testu, na kterém nic nezávisí, jsou dvě odlišné diagnózy vyžadující zcela odlišnou léčbu. Titulky o nejhorším skóre v historii sice zůstávají fakticky přesné, otázka, co přesně toto skóre odráží, ale zůstává mnohem složitější, než jak ji dokáže vystihnout jediné číslo v žebříčku.