Pod Tichým oceánem se děje něco znepokojivého. Vědci opatrně mluví o rozpadu planety

Země pod našima nohama možná není tak stabilní, jak jsme si celé generace mysleli. Vědci nyní přišli s fascinujícím a zároveň trochu děsivým zjištěním — hluboko pod Tichým oceánem se jedna obrovská tektonická deska doslova trhá na kusy. A i když se to odehrává neuvěřitelně pomalu, jde o proces, který může v budoucnu změnit podobu celé planety.

Výzkumníci z několika severoamerických univerzit a institucí sledovali oblast u pobřeží ostrova Vancouver v regionu Cascadia, kde se desky Juan de Fuca a Explorer pomalu zasouvají pod severoamerickou desku. Právě tam se podle nové studie odehrává něco, co vědci dosud nikdy tak jasně neviděli — pomalá smrt subdukční zóny. Výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Pokroky vědy.

Subdukční zóny patří mezi nejsilnější geologické mechanismy na Zemi. Vznikají tam, kde se jedna tektonická deska podsouvá pod druhou. Tyto procesy vytvářejí kontinenty, spouštějí obří zemětřesení, tsunami i sopečné erupce. Jenže ani ony netrvají věčně.

Obří trhlina pod oceánem děsí vědce

Tým vedený Brandonem Shuckem ze Státní univerzity v Louisianě použil speciální seismické zobrazování, které funguje podobně jako ultrazvuk lidského těla. Výzkumná loď Marcus G. Langseth vysílala zvukové vlny hluboko pod mořské dno a pomocí patnáct kilometrů dlouhé soustavy senzorů vědci vytvořili detailní mapu prasklin a zlomů pod oceánem.

A právě tehdy přišel šok. Podle vědců se deska Juan de Fuca netlačí pouze dolů do zemského pláště, ale doslova se trhá. Na jednom místě se propadla asi o pět kilometrů a objevily se obrovské zlomy dlouhé desítky kilometrů. Brandon Shuck přirovnal celý proces k vlaku, který se pomalu vykolejuje vagón po vagónu. Podle něj nejde o jeden obrovský kolaps, ale o postupný rozpad po jednotlivých částech. Některé úseky desky už se pravděpodobně úplně oddělily.

Tomu odpovídají i záznamy zemětřesení. Zatímco některé oblasti jsou stále velmi aktivní, jiné zůstávají podivně tiché. Právě ticho může být známkou toho, že se části hornin už od sebe oddělily a napětí mezi nimi zmizelo.

zdroj: Profimedia.cz

Právě zde se ale objevují první obavy vědců. Pokud se budou trhliny dál rozšiřovat, může se změnit způsob, jakým se v oblasti šíří seizmická energie. Jinými slovy — budoucí zemětřesení by mohla mít jiný průběh, být silnější v určitých oblastech nebo naopak zasáhnout místa, která dnes odborníci považují za relativně bezpečnější.

Region Cascadia přitom patří mezi nejrizikovější oblasti planety. Už dnes tam odborníci očekávají možnost takzvaného megazemětřesení, které by mohlo vyvolat obří tsunami zasahující pobřeží Severní Ameriky. Nově objevené trhliny sice podle vědců zatím riziko dramaticky nezvyšují, ale mohou změnit chování celé subdukční zóny v budoucnosti.

Mohou zmizet oceány i vzniknout nové kontinenty

Celý proces může znít jako katastrofický scénář z hollywoodského filmu, ale vědci upozorňují, že jde o změny probíhající během milionů let. Přesto jsou mimořádně důležité. Kdyby totiž subdukční zóny fungovaly navždy, kontinenty by se dál srážely, oceány by postupně mizely a Země by vypadala úplně jinak než dnes.

Právě subdukční zóny totiž fungují jako obří recyklační systém planety. Staré části oceánského dna mizí hluboko pod zemským povrchem a díky tomu může Země neustále měnit svou tvář. Pokud ale některé z těchto systémů začnou umírat, může to v extrémně dlouhém horizontu změnit pohyb kontinentů, vznik nových pohoří i rozmístění oceánů.

Nové objevy navíc pomáhají vysvětlit staré geologické záhady. Například u pobřeží Baja California leží fragmenty dávných mikrodesek, které jsou pravděpodobně pozůstatkem podobně rozpadajících se subdukčních zón z dávné minulosti.

Vědci upozorňují, že podobné procesy mohou být spojeny také s obdobími zvýšené vulkanické aktivity. Jakmile se desky lámou a mění se tlak hluboko pod povrchem, může magma snáze pronikat vzhůru. To znamená, že v budoucnu mohou některé oblasti čelit častějším sopečným erupcím nebo silnějším zemětřesením.

Na lidské časové ose se však nic dramatického pravděpodobně nestane. Rozpad celé subdukční zóny potrvá miliony let. Přesto nový výzkum připomíná fascinující a zároveň znepokojivou skutečnost — planeta pod našima nohama není pevná a neměnná. Země je živý svět plný obrovských sil, které neustále přetvářejí kontinenty, oceány i samotný povrch planety. A právě teď možná vědci vůbec poprvé sledují okamžik, kdy se jeden z nejmocnějších mechanismů Země začíná pomalu rozpadat.