Pohled pod hladinu je děsí k smrti. Zvláštní fobie ovládla internet

Temná voda, nehybná lodní vrtule nebo obyčejný předmět mizící pod hladinou. Zatímco většina lidí nad podobnými scénami jen mávne rukou, pro jiné představují skutečnou noční můru. Na sociálních sítích se v posledních týdnech znovu rozšířily debaty o zvláštní fobii, která dokáže lidem způsobit paniku, úzkost i fyzické problémy. Říká se jí submechanofobie a strach vyvolávají člověkem vytvořené objekty pod vodou.

Jedna žena například popsala, že si svou fobii uvědomila při návštěvě slavné lodi Queen Mary. Když se podívala na obrovskou lodní vrtuli nehybně odpočívající pod zelenomodrou hladinou, okamžitě pocítila silný neklid. A rozhodně není sama. Internet je plný lidí, kteří přiznávají, že je děsí vraky lodí, podvodní sochy, staré řetězy, animatronické figuríny v zábavních parcích nebo dokonce obyčejné předměty ležící na dně jezera.

Někteří lidé popisují, že jim stačí jediný pohled na fotografii potopené lodi a okamžitě cítí svírání žaludku. Jiní zase nedokážou vplavat do vody, pokud pod sebou tuší něco kovového nebo umělého. Velmi častý je také strach z tmavé vody, ve které není vidět pod hladinu. Mozek si totiž začne automaticky domýšlet, co se může skrývat dole v hlubině.

Muzeum podvodních soch na Kypru zdroj: Profimedia.cz

Strach, který lidé nedokážou vysvětlit

Submechanofobie patří mezi specifické fobie a pro mnoho lidí působí nepochopitelně. Ti, kteří jí trpí, ale popisují velmi podobné pocity. Stačí jediný pohled na ponořený objekt a okamžitě se dostaví úzkost, bušení srdce, pocit dušení nebo silná potřeba utéct pryč. Někteří lidé přiznávají, že nedokážou sledovat ani fotografie vraků lodí nebo podvodních staveb.

Velkou roli hraje samotná voda. Ta totiž deformuje tvary, pohlcuje světlo a vytváří dojem, že se objekty mohou každou chvíli pohnout nebo ožít. Právě kombinace tmy, hloubky a neznáma vyvolává v lidech silný psychický tlak. Mnozí popisují nejhorší pocit ve chvíli, kdy je voda dokonale klidná. Nehybnost prý působí ještě děsivěji než rozbouřené vlny.

Psychologové se domnívají, že strach může souviset s přirozenou lidskou reakcí na věci, které se nacházejí na nepřirozeném místě. Představa rezivějícího předmětu ležícího roky v temnotě pod hladinou v lidech vyvolává pocit rozkladu, opuštěnosti a něčeho cizího. Některé osoby navíc spojují podobné objekty s tragédiemi, nehodami nebo smrtí.

Podvodní konstrukce zdroj: Profimedia.cz

Podle odborníků může submechanofobie vzniknout i po nepříjemném zážitku z dětství. Stačí například situace, kdy člověku ve vodě uplave nějaký předmět a zmizí v hloubce. Právě moment, kdy věc pomalu klesá ke dnu a postupně mizí ve tmě, bývá pro mnoho lidí mimořádně znepokojivý. Někteří přiznávají, že si podobné obrazy pamatují celé roky.

Velkou roli dnes hraje i internet. Sociální sítě jsou plné videí potopených měst, vraků letadel nebo obřích soch pod hladinou. Zatímco někteří lidé podobný obsah vyhledávají kvůli adrenalinu, jiní tvrdí, že po jeho sledování nemohou spát. Obrovskou popularitu mají zejména záběry pořízené potápěči v kalné vodě, kde se z temnoty náhle vynoří rezivějící konstrukce nebo rozpadající se figurína.

Noční můry z dětství i děs z animatronických postav

Řada lidí tvrdí, že jejich strach začal už v dětství. Někoho vyděsily scény z filmů, jiného zážitky z koupání v jezerech nebo pohled na předměty mizící pod hladinou. Velmi často se objevuje strach z podvodních animatronických figurín v zábavních parcích. Právě jejich nehybné tváře, bledé barvy a pohledy mizící ve tmě pod vodou dokážou u citlivějších jedinců vyvolat téměř panický záchvat.

Potápěč pracuje na konstrukci ropné plošiny zdroj: Profimedia.cz

Velkou roli v šíření tohoto strachu sehrály také filmy a atrakce v zábavních parcích. Mnoho lidí například přiznává, že je děsily podvodní mechanické postavy nebo staré atrakce připomínající opuštěné vraky. Nejvíce je prý znepokojuje představa, že podobné objekty zůstávají pod vodou dlouhé roky bez pohybu, zarůstají řasami a pomalu se rozpadají.

Na internetu existují celé komunity lidí, kteří sdílejí fotografie a videa objektů vyvolávajících submechanofobii. Patří mezi ně potopená letadla, opuštěné sochy, rezivějící atrakce nebo staré vraky lodí zarostlé řasami. Zatímco někteří lidé podobné záběry fascinovaně sledují, jiní přiznávají, že se na ně nedokážou podívat déle než několik sekund.

Lidé trpící touto fobií často říkají, že nejde jen o samotný objekt. Děsí je hlavně představa toho, co se může skrývat kolem něj. Temná voda totiž omezuje viditelnost a člověk nikdy přesně neví, co se nachází pár metrů pod ním. Právě tato nejistota dokáže v mozku spustit velmi silnou stresovou reakci.

Přestože může tato fobie znít bizarně, pro mnoho lidí je naprosto skutečná. A možná právě proto je submechanofobie tak děsivá. Nejde jen o strach z vody nebo z obyčejných předmětů. Největší hrůzu totiž vyvolává samotná představa, že někde hluboko pod hladinou v naprostém tichu leží něco, co tam podle našeho mozku jednoduše nemá být.