Polibky otevřely cestu viru, kterým je nakažena téměř polovina lidstva

1. 8. 2022 – 22:38 | Příroda | Ladislav Loukota | Diskuze:

Polibky otevřely cestu viru, kterým je nakažena téměř polovina lidstva
Líbání romantické a líbání státnické (komunistické). Je v tom pořádný rozdíl. | zdroj: Profimedia

Líbáním se šíří velmi úspěšný virus. Je jím infikováno 3,7 miliardy lidí.

S rozmachem romantického líbání v době bronzové před zhruba pěti tisíci lety se rozšířily mezi lidmi nejen příjemné intimní pocity, ale i virus způsobující opary rtů. Bylo to období migrace obyvatel z Eurasie do Evropy. S nimi se na starý kontinent dostaly nové kulturní zvyky včetně líbání.

K takovému závěru dospěli vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise Science Advances. Badatelé ho odvozují z analýzy genomu starobylých herpetických virů, které běžně způsobují opary.

Nenápadný vir, o kterém ani nevíte

Za vznikem oparů na rtech a v jejich okolí stojí virus Herpes simplex 1 (HSV-1). Vědci odhadují, že jím je v současnosti nakaženo na 3,7 miliardy lidí na celém světě. Je to tedy evolučně mimořádně úspěšný virus.

Lidé se jím nejčastěji nakazí už v dětství. Mnoho z nich přitom vůbec netuší, že ho v těle má.

Jak a kdy vlastně lidé k HSV-1 přišli? Dosavadní studie zkoumající evoluci HSV-1 sahaly pouze do roku 1925. Pro novou studii až na úsvit civilizace museli výzkumníci hledat daleko starší vzorky tkání.

Výzkumný tým Charlotte Houldcroftové z Cambridgeské univerzity měl ovšem štěstí na identifikaci oparů u ostatků čtyř lidí, jejichž životy dohromady nabídly okno do tisíce let vývoje viru.

Stopy v kořenech zubů

Z kořenů jejich zubů se podařilo získat známky virové DNA. Nejstarší analyzovaný vzorek pocházel z pozdní doby železné před 1500 lety. Srovnáním dnešní a staré podoby viru bylo možné odhadnout i jeho vývoj ve vzdálenější minulosti.

„Svět nedávno sledoval, jak v průběhu týdnů a měsíců rychle mutuje virus způsobující COVID-19. Herpes virus se ale vyvíjí v mnohem delším časovém horizontu. Původce oparů se po celý život skrývá ve svém hostiteli a přenáší se pouze orálním kontaktem, takže mutace probíhají velmi pomalu po období trvající staletí a tisíciletí,“ cituje magazín EurekAlert! bioložku Houldcroftovou.

Výzkumnice upozorňuje, že každý druh primátů má nějakou formu oparu. Herpetické viry jsme si tedy patrně přinesli z Afriky.

Zhruba před pěti tisíci lety se nicméně stalo cosi, co umožnilo jednomu z kmenů herpesů přeskočit všechny ostatní varianty. Vědci mají za to, že to byla zmíněná migrace a rozšíření líbání.

Zakázané polibky ve starém Římě

Nejstarší známý záznam o líbání pochází z rukopisu z doby bronzové z jižní Asie. O několik století později se pak římský císař Tiberius pokusil zakázat líbání na oficiálních akcích, aby zabránil šíření nemoci. Vědci předpokládají, že to souviselo s herpesem.

Již před 2000 lety tedy lidé chápali, že líbání může šířit nemoc.

Většina jiných živočichů cosi na způsob polibků nezná. Vyznávají jiné způsoby intimního chování, zejména olizování či kontakt tváří.

Líbají se však naši blízcí příbuzní, šimpanzi a bonobové. Pro šimpanze je přitom líbání formou usmíření. A je časté u samců.

Opary úst obvykle nevedou k medicínsky významným problémům. Ve výjimečných případech, například u jedinců, kteří mají poškozené obranné mechanismy, však herpesviry mohou způsobit smrt. Proto je jejich poznání cenné. Navíc se jejich výzkumem můžeme dozvědět fakta o evoluci patogenů.

„Teprve genetické vzorky staré stovky nebo dokonce tisíce let nám umožňují pochopit, jak se DNA virů, jako jsou herpes, ale i opičí neštovice vyvíjí a vzájemně přizpůsobují,“ vysvětluje bioložka Houldcroftová.

Zdroje:
Science Advances, EurekAlert!

Nejnovější články