• Umí zvířata milovat?

  MAGAZÍN 24. 9. 2018 18:21 - Příroda - 0

  Zvířata dokážou přilnout ke svému chovateli a "radovat se" z jeho přítomnosti. Je to však skutečná láska? Podle japonských a britských výzkumů psi a kočky skutečně vylučují oxytocin, tedy hormon lásky a důvěry. Ale co třeba takoví papoušci nebo morčata? více

• Profesionální zabijáci. Ťuhýci zabíjejí svou kořist silou až šesti G

  23. 9. 2018 18:37 - Příroda - 0

  Ptáci nabývají tisíce podob, dravce mezi nimi ale vnímáme spíše jako chirurgicky přesné útočníky než brutální rváče. Ostré pařáty a neomylné zobany jako by jednou pro vždy nahradily zuby, drápy a čelisti jejich dinosauřích bratranců. Čas od času nám ale ptáci dokazují, že na svou slavnou minulost tak docela nezapomněli. Tak třeba ťuhýci. Tito "docela obyčejní" ptáci dokáží ulovit kořist až dvojnásobné velikosti. Nový výzkum navíc dokazuje, že k přeražení její páteře nevyužívají jen svůj ostrý zobák, ale také švihy o rychlosti moderní stíhačky. více

• Turecko chce změnit podobu včasného varování před zemětřeseními

  22. 9. 2018 18:08 - Příroda - 0

  Předpovídání zemětřesení je jedním z těch oborů, u kterých navzdory půlstoletí činnosti došlo k velmi malému pokroku. Změnit by to nyní chtěl nový detektor, který Turecko ve spolupráci s agenturou NASA otevřelo v Istanbulu. Jde o první výstřelek podobného druhu, který by seizmickou predikci chtěl obohatit také o mobilní aplikaci. Na předpovědi otřesů by se tak mohl teoreticky podílet každý z nás. více

• Když parazit útočí na parazita. Rostlina vysává vosičky

  10. 9. 2018 18:27 - Příroda - 0

  Z přírody známe různé, nezřídka podivné, životní strategie. Na jednu stranu existují parazitické rostliny, které vysávají své zelené hostitele. Tuto skupinu zastupuje například jmelí. Nalézt můžeme také masožravé rostliny, které lapají hmyz nebo dokonce malé obratlovce. Živočichové to rostlinám "vracejí" prostřednictvím nejrůznějších forem býložravosti. Výjimkou nejsou ani parazitické vztahy založené na vysávání rostlinných šťáv nebo tvorbě hálek, zduřelých útvarů z rostlinné tkáně. Mezi nejpodivnější potravní strategie se ale dozajista zařadí nově objevený vztah mezi duby, hálkujícími vosičkami a kaňatci, parazitickými rostlinami z čeledi vavřínovitých. Přinejmenším v Americe totiž kaňatce vysávají živiny přímo z hálek a pomyslný souboj mezi zvířaty a rostlinami tak posouvají na úplně novou úroveň. více

• Změna magnetického pole Země může trvat jen 200 let

  9. 9. 2018 18:16 - Příroda - 0

  Magnetosféra je považovaná za nejvýraznějšího přirozeného ochránce pozemského života před nebezpečnou kosmickou radiací. Co však může nastat, když jednou kvůli přepólování o tuto ochranu Země přijde? více

• Samci špačků místo zpěvu na samice útočí. Mohou za to antidepresiva

  1. 9. 2018 17:56 - Příroda - 0

  Antidepresiva, která po průchodu lidským tělem končí v odpadních vodách, ovlivňují milostné tokání špačků. Samičky, které ve stravě "zobaly" Prozac, tedy fluoxetin, přestaly být pro samce přitažlivé, a ti tak neměli důvod se o ně ucházet. Místo namlouvání na ně dokonce útočili, ukázala studie univerzity v Yorku. více

• Vznikl život dřív, než jsme si mysleli? Nový výzkum přepisuje raná stádia pozemské evoluce

  31. 8. 2018 18:08 - Příroda - 0

  Vznik života, původ hlavních skupin pozemských organismů či kořeny fotosyntézy patří k nejzajímavějším, ale také nejožehavějším tématům moderní biologie. Vědci se tradičně při hledání odpovědí na tyto otázky obraceli ke zkamenělinám. Z doby před více než miliardou let známe ovšem jen hrstku fosilií, které navíc není snadné zařadit. "Molekulární hodiny" založené na postupném hromadění mutací nabízejí alternativní cestu, jak datovat nejdůležitější události pozemské evoluce. Ani ty však nejsou "bez much". Tradičně navíc udávaly ohromná časová rozmezí, kdy k milníkům evoluce mohlo dojít. Autoři nejnovější studie tohoto typu nicméně tvrdí, že se jim většinu překážek podařilo překonat… více

• Fyzici poprvé pozorovali rozpad Higgsova bosonu

  29. 8. 2018 19:23 - Příroda - 0

  Od objevu Higgsova bosonu, k velké nevůli částicových fyziků přezdívanému jako "Božská částice", letos uplynulo již šest let. Absence navazujících velkých objevů by mohla vyvolávat dojem, že částicová fyzika od té doby spí na vavřínech - ve skutečnosti však pokračuje v katalogizaci a ověřování vlastních výsledků. Nejnověji to je znát z ohlášení dlouho toužebně očekávaného pozorování rozpadu Higgsova bosonu na jiné fundamentální částice. více

• Smrtící i roztomilí: To jsou borci říše zvířat

  MAGAZÍN 29. 8. 2018 15:17 - Magazín - 0

  Nepatří mezi zvířecí celebrity, ve schopnostech si však nezadají s hvězdami populárních komiksů. Kdo? Nenápadní superhrdinové ze zvířecí říše.  více

• Magnezit by mohl pomoct zvrátit klimatické změny

  28. 8. 2018 18:25 - Příroda - 0

  Ačkoliv debata o vypouštění oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů často přináší apokalyptické scénáře, klima není jednosměrka - stále častěji se tak mluví i o možnosti změnit zajetý kurz pomocí aktivního zachycování skleníkových plynů. Jaké jsou v tomto směru naše možnosti, a měli bychom se o něco podobného vůbec snažit? více

• Vědci našli v 'Moravské Amazonii' nový druh brouka, je to unikátní objev

  AKTUALITA 27. 8. 2018 14:00 - Aktuality - 0

  Vědci objevili na starých dubech v jihomoravských lužních lesích nad soutokem Moravy a Dyje nový druh brouka z čeledi kožojedovitých. Hnědočerný brouk s rozměry dosahujícími sotva půl centimetru dostal jméno kožojed moravský, uvedla Daniela Procházková z Biologického centra Akademie věd ČR. více

• Havajští koráli se přizpůsobují oteplování moří

  VIDEO 20. 8. 2018 18:34 - Příroda - 0

  I když korálové útesy zabírají méně než procento mořského dna, žije v nich 25 procent mořského života - biodiverzita nejrůznějších druhů je u korálových útesů dokonce vyšší než u tropických lesů. Tato velkoměsta moří jsou však v ohrožení. Stoupající teplota moří ohrožuje korály samotné, bez jejichž přežití stěží mohou korálové útesy hostit další formy života. Do roku 2050 hrozí zánik až 90 procent z nich - minimálně část korálů se však změně naštěstí začíná přizpůsobovat. více

• Malí psi umí lhát o své výšce. Pomocí moči

  18. 8. 2018 18:01 - Příroda - 0

  Chování psů může lidem někdy připadat podivné – konec konců, potřebu značkovat si své území močí jsme jako civilizace již dávno překonali! Při bližším pohledu se však mohou občas vyjevit nápadně podobné detaily. Nejnovější práce sledující chování menších psů tak přišla s možným zjištěním, podle něhož se i při značkování dá poměrně efektivně lhát a odstrašovat soupeře - stačí mířit vysoko! více

• Jaro mizí, zima přechází rovnou do 'léta'

  12. 8. 2018 18:33 - Příroda - 0

  V posledních letech v Evropě nastupuje teplo mnohem dřív, někdy jako by zima "skočila" rovnou do léta. Fenomén se podařilo potvrdit belgickým vědcům, kteří si na to vzali nezvyklý materiál - zkoumali záznamy cyklistických závodů. Zjistili díky nim, že se za posledních 40 let na zkoumaných místech zvedla teplota o víc než stupeň Celsia.  více

• Úbytek zvěře pomalu vede ke kolapsu ekosystému

  10. 8. 2018 17:56 - Příroda - 0

  Tropickým regionům dochází čas - pokud nedojde na rychlé a drastické otočení směru v ochraně volně žijících zvířat, hrozí ve středně dlouhém horizontu kolaps zdejší biodiverzity. Ten by se negativně promítl i na udržitelnosti místních ekosystémů, a skrze druhotný vliv pak i na ekosystém v globálu. Čeká nás budoucnost, v níž na sebe budou muset břímě udržení zbytků přírody vzít primárně lidé? více

• Máme se teď bát žraloků? Anebo spíš sinic?

  MAGAZÍN 7. 8. 2018 21:30 - Magazín - 0

  Máme se po páteční tragické smrti českého turisty v Egyptě bát žraloků? Anebo číhají ve vodě daleko horší nástrahy? více

• Byli staří Římané zdatnými velrybáři?

  2. 8. 2018 17:44 - Příroda - 0

  Výzkum kostí nalezených v oblasti Gibraltaru a Asturie přinesl vědcům překvapení. Prokázal totiž, že před dvěma tisíci lety ve Středozemním moři plavaly velryby, o nichž se předpokládalo, že do těchto vod nikdy nezavítaly. A je možné, že staří Římané si díky nim troufli na větší úlovky, než se dosud předpokládalo.  více

• Kam se poděli indiánští psi? Zbyla po nich jen pohlavně přenosná rakovina

  19. 7. 2018 18:17 - Příroda - 0

  Pes, první zvíře, které si člověk kdy ochočil, asi nikdy nepřestane vzrušovat naši představivost. Nejpodstatnější otázkou psí evoluce zůstává původ "nejlepšího přítele člověka". Neméně zajímavé, a přitom daleko méně probádané, jsou ale i další stránky psí minulosti. Jednou z nich je původ a další osud prvních psů na americkém kontinentu. S jistotou víme jen to, že evropští kolonisté rozhodně nebyli první, kdo čtyřnohé lidské druhy na americkou půdu přivedl. Zda to ale byli už první předkové indiánů, nebo až nějaká z dalších vln osídlení, potažmo co se s původními indiánskými psy během posledních pěti století stalo, zůstávalo donedávna záhadou. více

• Kanadští vědci úmyslně vytvořili ropnou skvrnu, aby nás před jinými chránili

  MAGAZÍN 15. 7. 2018 18:14 - Příroda - 0

  Většina úniků ropných produktů do vody je jak neplánovaná, tak rovněž zničující pro ekosystém. Stačí vzpomenout na fatální únik ropy do Mexického zálivu z plošiny Deepwater Horizon v roce 2010. Nejnovější pokus proto zní jako paradox – kanadští vědci totiž v Ontariu cíleně znečišťují místní jezero s cílem lépe porozumět tomu, jak se ropné skvrny šíří panenskými vodami.   více

• Kapitální úlovek: Druhohorní ryba mohla dorůstat bezmála padesáti tun

  10. 7. 2018 18:23 - Příroda - 0

  Na první pohled se to zdá takřka paradoxní. Paprskoploutvé ryby, které zahrnují tak různorodé tvory, jako jsou jeseteři, kapři a mečouni, už od konce prvohor kralují slaným i sladkým vodám. Přesto si ale pro sebe dokázaly jen málokdy "uzurpovat" role největších mořských tvorů – ať už vrcholových predátorů, nebo planktonožravých obrů typu dnešních kosticovitých velryb. Místo nich bychom se v těchto rolích mohli setkat s obřími parybami, plazy, savci, nebo dokonce hlavonožci. Brání snad něco paprskoploutvým rybám v evolučním "rozletu"? A jak do toho zapadají fosilie druhohorního paprskoploutvého obra Leedsichthys problematicus? více