Proč jsou zákony psané nesrozumitelně? MIT vědci našli odpověď v kouzelných zaříkáních
16. 9. 2026 – 8:05 | Člověk | Miroslav Krajča |Diskuze:
Právní dokumenty jsou pověstně obtížné na pochopení, a to i pro samotné právníky. Kognitivní vědci z MIT tvrdí, že na otázku, proč to tak je, konečně našli odpověď, a přirovnávají zákonodárnou hantýrku k prastarým kouzelným zaříkáním, která svou spletitostí signalizují moc.
Za výzkumem stojí tým vedený Ericem Martinezem, který na MIT nastoupil v roce 2020 poté, co získal právnický titul na Harvardu, spolu s Francisem Mollicou z Melbournské univerzity a profesorem kognitivních a mozkových věd Edwardem Gibsonem, seniorním autorem studie. Podle oficiální zprávy MIT se Gibsonova výzkumná skupina jedinečným charakteristikám právního jazyka věnuje už od roku 2020.
Ve své dřívější práci z roku 2022 tým analyzoval právní smlouvy o celkovém rozsahu zhruba 3,5 milionu slov a porovnával je s jinými typy textů, jako jsou filmové scénáře, novinové články nebo akademické práce. Ukázalo se, že právní dokumenty často obsahují dlouhé definice vložené doprostřed věty, což je struktura zvaná centrální vkládání, a právě ta dělá texty tak obtížně srozumitelnými.
Vědci si kladli otázku, proč se tento zvyk v právním jazyce tak vžil, a testovali dvě konkurenční vysvětlení. Podle portálu PracticeSource jedna hypotéza, nazvaná kopíruj a uprav, předpokládala, že právní dokumenty začínají jako jednoduché věty, do kterých se postupně vkládají další informace a definice, čímž postupně vznikají složité vnořené věty, zatímco druhá, takzvaná hypotéza kouzelného zaklínadla, tvrdila, že spletitý styl slouží k tomu, aby text signalizoval zvláštní druh autority, podobně jako to dělají kouzelné formule.
Aby vědci obě hypotézy rozlišili, zapojili do nového experimentu zhruba osmdesát účastníků, které požádali, aby napsali vlastní zákony a zároveň i popisy těchto zákonů srozumitelné pro návštěvníky z jiné země. Podle výsledků zveřejněných na ScienceDaily účastníci v experimentech znovu použili centrální vkládání při psaní zákonů, ale ne při psaní popisů týchž zákonů, což ukazuje, že jde o styl vázaný přímo na to, že člověk píše zákon, ne na složitost samotného tématu.
Stejně důležité bylo i to, že účastníci centrální vkládání používali při psaní zákonů bez ohledu na to, jestli text psali od nuly, nebo jestli upravovali už existující verzi, což podle vědců vyvrací hypotézu kopíruj a uprav jako hlavní vysvětlení. Gibson k výsledkům dodal, že v anglicky mluvící kultuře platí, že pokud chce člověk napsat něco, co má znít jako kouzelné zaříkávadlo, ví, že do textu má vložit spoustu staromódních rýmů, a tým se domnívá, že podobnou roli u zákonů hraje právě centrální vkládání.
Podle samotné zprávy MIT k tomu Martinez dodal, že lidé zjevně rozumí implicitnímu pravidlu, jak mají zákony znít, a proto je tak píšou, i když sami nejsou právníci a nikdy je to nikdo výslovně neučil.
Zajímavé je, že spletitý jazyk netrápí jen laiky, ale i samotné právníky. Podle rozboru serveru Wild Hunt navazující studie z roku 2023 zjistila, že právníci sami preferují srozumitelnější, obyčejnou angličtinu před tradiční hantýrkou, přičemž takové zjednodušené verze dokumentů považovali za stejně právně vymahatelné, ale mnohem snazší na zpracování.
Gibsonova laboratoř teď zkoumá, odkud se zvyk centrálního vkládání v právních textech vůbec vzal. Protože raná americká práva vycházela z britského práva, tým podle MIT plánuje analyzovat i britské zákony, aby zjistil, jestli obsahují stejný typ gramatické konstrukce, a odhalil tak, kde přesně tento stylistický zvyk vznikl.
Sám Gibson zůstává k výsledkům optimistický. Podle jeho vlastních slov teprve nedávno lidstvo pochopilo, co přesně dělá právní jazyk tak komplikovaným, a právě proto věří, že se ho nakonec podaří změnit, tedy že zákony jednou budou moct znít méně jako kouzelná zaříkávadla a víc jako srozumitelný text pro obyčejné lidi.
