Ve srovnání s dospělými se děti učí rychle a jejich vyvíjející se mozek nasává informace jako houba vodu. Neurony dětí nejenže snáze začleňují nové poznatky, ale pevně je drží v neustálém přívalu nových zkušeností.

Tým neurovědců z univerzity v bavorském Řezně a Brownovy univerzity v americkém státě Rhode Island teď odhalil, co za schopnostmi dětí vězí.

Je v tom chemie

Výzkumníci to zjišťovali neinvazivním měřením chemického složení mozku magnetickou rezonancí. S její pomocí si vědci posvítili na mozky u 55 dětí ve věku 8 až 11 let a 56 dospělých ve věku 18 až 35 let. 

Měření, které popisují ve studii vydané v žurnálu Current Biology, provedli před zahájením učení, během učení a po jeho konci.

Autoři studie nepostupovali naslepo. Měli už z dřívějšího výzkumu podezření, že k učení dětskému mozku výrazně přispívá kyselina gama-aminomáselná alias GABA. Ta v mozku plní roli chemického posla – a hraje také klíčovou roli při stabilizaci nových neuronových sítí, které nové získané informace ukládají.

„Často se předpokládá, že děti se učí účinněji než dospělí – avšak poznatky o tom jsou slabé,“ cituje magazín Science Alert spoluautora studie Takea Watanabeho, kognitivního psychologa působícího na Brownově univerzitě.

Nynější studie konečně popsala, jak se koncentrace GABA v mozku během učení mění a naznačila, jaké to má důsledky. Výsledky měření ukázaly, že zatímco hladina GABA u dospělých zůstávala po celou dobu experimentu stálá, u dětí se měnila.

„Odhalili jsme, že u dětí nastává rychlý nárůst GABA, který souvisí s učením,“ řekl k výzkumu Watanabe.

Paměť, která se nepřemaže

Vysoké hladiny GABA přitom u dětí přetrvávaly i v období po učení. Vědci to vysvětlují tím, že nové informace jsou v mozku uloženy uvnitř neuronů, které mezi sebou tvoří sítě. Nějakou dobu po svém vzniku je ale nová síť, a tedy i nová zkušenost či informace, poměrně křehká.

Pokud se člověk naučí něco dalšího, než se síť stabilizuje, hrozí, že mozek přepíše starší zjištění tím novějším. Jenže mozek se může něco učit stále – čím rychleji se proto stabilizuje síť, tím vyšší je šance, že si mozek zapamatuje víc informací.

Série testů v nynější studii naznačila, že zatímco dospělí potřebují ke stabilizaci zhruba jednu hodinu, dětem stačí 10 minut. Děti se přitom dokázaly znovu učit během 10 minut, aniž by přehlušily to, co se předtím naučily. Díky jejich vysoké hladině GABA u nich učení fungovalo rychleji a spolehlivěji.

„Zjistili jsme, že odolnost vůči ‚přemazání‘, tedy stabilizace, u dětí nastala během několika minut po skončení učení, zatímco u dospělých bylo učení v křehkém stavu ještě nejméně hodinu poté,“ píší vědci ve svém článku.

Vylepšíme paměť dospělým?

Výzkumníci nicméně upozorňují, že sledovali koncentraci GABA jenom ve vizuální části mozku, testovali vizuální paměť. Není tedy stoprocentně jisté, zdali stejný mechanismus platí i pro učení se zvukových informací.

Ačkoliv tedy budoucí výzkum může přinést ještě nějaké nové poznatky, je patrné, že GABA hraje významnou roli v učení. S tím se otevírá i myšlenka, že umělé dodávání GABA do mozku mohlo tuto schopnost zlepšit.

„(Jednou) by mohla být vyvinuta nová technologie nebo terapie, která by zvýšila množství GABA v mozku dospělých,“ upozornil psycholog Watanabe. „To je jedna z možností, jak využít naše poznatky.“