Proč si pamatujeme hlavně negativní zážitky? Mozek k tomu má důvod
9. 4. 2026 – 15:00 | Člověk | Radek Chlup |Diskuze:
Představte si, že vás ve stejný den cizí člověk na ulici pochválí a jiný o vás řekne něco nelichotivého. Budete si pamatovat spíše kritickou poznámku, která tu pozitivní zastíní. Říká se tomu negativní zkreslení. Negativní zpětnou vazbu vnímáme silněji než tu pozitivní.
Nejde o pesimismus. To je úplně jiná kapitola. Člověk si přirozeně lépe pamatuje negativní poznámky a traumata jsou silnější než krásné zážitky. Na negativní věci myslí častěji než na ty pozitivní a reaguje na ně intenzivněji.
V kanceláři vám někdo například řekne něco negativního. Přijdete domů a někdo se vás zeptá, jak bylo v práci. Odpovíte, že hrozně, přestože jste měli jen jednu negativní zkušenost a zbytek dne byl povedený.
Podobně to funguje i se zprávami. Lidé si více pamatují negativní zprávy a považují je za pravdivější. To může být jeden z důvodů, proč přitahují větší pozornost než zprávy pozitivní.
Evoluční výhoda
Rozdíly v negativním zaujetí jsou také spojovány s politickou ideologií. Konzervativci mohou na negativní informace reagovat silněji než liberálové. Konzervativci navíc považují nejednoznačné podněty za hrozbu.
Tyto poznatky přinesly dosavadní studie na toto téma. Vědci také zjistili, že negativní podněty vyvolávají v mozku silnější reakci než ty pozitivní. Patrné je to už od narození. Zpočátku reagujeme více na pozitivní výrazy v obličeji, ale kolem jednoho roku věku se pozornost postupně přesouvá k negativním výrazům.
Ale proč tomu tak je? Podle odborníků jde o evoluční výhodu. Náš mozek se zaměřuje více na negativní informace, tedy na potenciální nebezpečí, a udržuje nás tak ve střehu.