Psilocybin možná ochrání nervy před poškozením chemoterapií, naznačuje nová studie
6. 9. 2026 – 11:42 | Člověk | Miroslav Krajča |Diskuze:
Chemoterapie dokáže zachránit život, řadě pacientů ale zanechá bolestivé následky v podobě poškozených nervů, které pálí, brní nebo úplně ztrácejí citlivost. Nová myší studie naznačuje, že proti tomuto vedlejšímu účinku by mohl pomoct psilocybin, psychedelická látka z lysohlávek, a to nikoli díky svým halucinogenním účinkům, ale díky tomu, jak udržuje v pohybu vnitřní energetické zásobování nervových buněk.
Postižení, kterému lékaři říkají chemoterapií vyvolaná periferní neuropatie, zkráceně CIPN, postihuje podle odhadů zhruba třetinu až polovinu pacientů léčených některými typy chemoterapie. Klinický psychiatr a výzkumník neuropatie z Kalifornské univerzity v Los Angeles Thomas Strouse, který se na nové studii nepodílel, ji pro server Live Science označil za velký a závažný problém, na jehož řešení vědci dlouho marně hledají účinný lék. V nejtěžších případech si CIPN podle přehledové práce publikované v databázi PMC vynutí snížení dávky chemoterapie nebo úplné přerušení léčby, přičemž dostupné léčebné možnosti zahrnují jen antidepresiva, gabapentin nebo pregabalin s omezenou účinností proti již vzniklému poškození.
Novou studii vedl onkologický chirurg Moran Amit a publikoval ji prestižní časopis Science. Podle textu přímo publikované studie tým testoval účinky psilocybinu na myších podstupujících léčbu cisplatinou, chemoterapeutikem, které neuropatii vyvolává obzvlášť často. Zajímavé je, že výzkumníci vůbec nezačínali s cílem najít lék na neuropatii. Podle svých slov zkoumali látky podporující neuroplasticitu, tedy schopnost nervové soustavy se měnit a přizpůsobovat, s nadějí, že by mohly chránit nervy a zlepšit stávající léčbu rakoviny, a psilocybin se mezi testovanými psychedeliky ukázal jako zdaleka nejúčinnější už v raných fázích výzkumu.
V samotném experimentu dostaly myši dvě dávky psilocybinu, první devět dní a druhou dva dny před první chemoterapií. Podle popisu na Live Science tento postup u myší úplně zabránil rozvoji přecitlivělosti, snížil citlivost na chlad a zachoval nervová zakončení v kůži, přičemž ochranný účinek přetrval i po šesti po sobě jdoucích cyklech chemoterapie.
Vysvětlení, proč to funguje, se týká takzvaného mitochondriálního transportu. Nervové buňky, které vedou signály na velké vzdálenosti, musí své mitochondrie, tedy buněčné zdroje energie, přepravovat po strukturách zvaných mikrotubuly až do nejvzdálenějších zakončení, což samo o sobě stojí obrovské množství energie. Amit tento systém přirovnal k železnici, přičemž chemoterapie dokáže poškodit jak samotné mitochondrie, tak koleje, po kterých se pohybují. Další experimenty na lidských senzorických neuronech a nervech odebraných během operací ukázaly, že cisplatina vyčerpává mitochondrie a molekulu ATP, hlavní energetickou měnu buněk, právě z nejvzdálenějších nervových výběžků. Psilocybin přitom podle studie neobnovoval celkovou schopnost mitochondrií vyrábět energii, ale zachovával jejich schopnost pohybovat se po mikrotubulech a udržoval normální hladinu ATP přímo v místech, kde je nejvíc potřeba.
Účinek přitom závisel na serotoninovém receptoru 5-HT2A, tedy stejném receptoru, který stojí i za halucinogenními účinky psilocybinu. Zajímavé je, že podobně ochránila myši i experimentální látka TBG, navržená tak, aby tento receptor aktivovala bez vyvolání halucinací. Amit ale upozornil, že samotné psychedelické účinky psilocybinu mohou hrát v ochraně nervů dosud nepopsanou roli, takže zatím není jasné, zda by se jim u lidí mělo záměrně vyhýbat, nebo ne.
Strouse k novým výsledkům dodal důležitou výhradu. Poškození mitochondrií jako příčina CIPN podle něj není nová myšlenka, novinkou je až pohled na psilocybin jako na látku, která je dokáže ochránit. Zároveň upozornil, že různá chemoterapeutika mohou neuropatii způsobovat odlišnými mechanismy, takže ochranný účinek prokázaný proti jedné konkrétní látce se nemusí automaticky přenést na ostatní typy chemoterapie.
Nejdůležitější omezení celé studie je ale prosté: dosud nikdo neprokázal, že psilocybin brání neuropatii i u lidí. Amit sám přiznal, že tato konkrétní indikace nebyla u lidí nikdy systematicky testována, a jeho tým se nyní připravuje na klinickou studii přímo na pracovišti MD Anderson v rámci tamního programu zaměřeného na propojení onkologie a neurovědy. Než se cokoli podobného dostane k pacientům, budou muset další studie ověřit nejen účinnost, ale i bezpečnost podávání psychedelika souběžně s onkologickou léčbou, což je krok, který si vyžádá mnohem víc než jeden slibný experiment na myších.
