Psychóza AI: Proč někteří lidé po konverzacích s chatboty propadají bludům
24. 6. 2026 – 13:00 | Technologie | Radek Chlup |Diskuze:
Umělá inteligence (AI) může být užitečným pomocníkem, ale podle psychiatrů se v některých případech stává i nebezpečným společníkem. Vědci totiž zkoumají fenomén označovaný jako AI psychóza. Někteří lidé po dlouhých rozhovorech s chatboty propadají bludům a ztrácejí kontakt s realitou.
Nová studie naznačuje, že chatboti nejsou jen pasivním zrcadlem lidských představ. Mohou je aktivně posilovat. Výzkumníci mluví o takzvané spirále zesilování. Jazykové napodobování, vysoce personalizované odpovědi a tendence uživatelům přikyvovat vytvářejí prostředí, ve kterém falešné představy získávají na síle.
Po delší konverzaci může mít člověk pocit, že umělá inteligence nejen mluví jako on, ale také přemýšlí stejným způsobem. Právě to může vytvořit mocnou ozvěnovou komoru, která potvrzuje i absurdní a zcestné myšlenky.
Znepokojivá hypotéza
V minulosti přitom podobné bludy často způsobovala televize s rádiem. Chatbot je ale jiný. Odpovídá, reaguje a je neustále po ruce. Pro osamělého nebo zranitelného člověka se tak může stát autoritou, důvěrníkem i partnerem při vytváření stále složitějších a nebezpečnějších představ.
Riziko navíc zvyšuje nedostatek spánku a sociální izolace.
Autoři studie upozorňují, že jde zatím jen o hypotézu. Přesto vyzývají lékaře, aby se pacientů s neobvyklými přesvědčeními ptali na používání chatbotů. Nadměrné využívání umělé inteligence totiž může souviset nejen s psychickými problémy, ale i s nedostatkem spánku nebo vynecháváním jídla.