Realita se blíží. OpenAI masivně snižuje výdaje na AI

Investice technologických gigantů do AI jsou astronomické a strach investorů hmatatelný. Minulý rok se investor OpenAI Brad Gerstner zeptal šéfa tohoto start-upu Sama Altmana, jak může s tržbami 13 miliard dolarů (asi 286 miliard korun) do roku 2030 uskutečnit závazky k výdajům ve výši 1,4 bilionu dolarů (asi 30,8 bilionu korun). Altman neudržel chladnou hlavu. „Jestli chcete prodat své akcie, najdu vám kupce!“ osočil se do něj šéf společnosti, která závod ve vývoji AI odstartovala v roce 2022 se svým jazykovým modelem ChatGPT.

Od té doby firma, které dýchala silná konkurence na zátylek, investovala do datových center ve velkém a zavázala se za ně utratit další stovky miliard dolarů. Situace je ale ještě horší než loni. Nejde jen o OpenAI, výdaje technologických gigantů jsou obrovské, zatímco zisky a tržby budí obavy z takzvaného splasknutí bubliny.

Čím dál více studií navíc poukazuje na chybné fungování jazykových modelů a rozporuplné výsledky, co se ziskovosti firem a nárůstu produktivity týče.

Zpět do reality 

Společnost OpenAI, která to všechno začala, nyní na svůj rychlý start doplácí. Zatímco konkurence, sice se stejnými problémy, dělá mílové kroky k dohnání náskoku Altmananova podniku, jeho hospodářské klima přimělo zpomalit. Investorům sdělil, že plánuje za AI do roku 2030 utratit zhruba 600 miliard dolarů (zhruba 13,2 bilionu korun). To je výrazně méně než původně plánovaných 1,4 bilionu dolarů (asi 30,8 bilionu korun).

Za celý minulý rok společnost vykázala tržby ve výši 13,1 miliardy dolarů (zhruba 288,2 miliardy korun) s provozní ztrátou 8 miliard dolarů (asi 185 miliard korun).