Robot pokořil světový rekord v půlmaratonu. Dokončil trasu za 50 minut a 26 sekund — rychleji než nejlepší člověk na světě
20. 4. 2026 – 10:01 | Technologie | Miroslav Krajča |Diskuze:
Světový rekord v půlmaratonu drží Ugandský běžec Jacob Kiplimo s časem 57 minut a 20 sekund, který zaběhl v Lisabonu v březnu 2026. O šest týdnů později ho překonal robot. Humanoid Flash od čínské společnosti Shenzhen Honor Smart Technology Development dokončil 19. dubna 2026 trasu pekingského půlmaratonu E-Town za 50 minut a 26 sekund — v režimu autonomní navigace, bez dálkového ovládání člověkem. Před rokem nejrychlejší robot na stejné trase potřeboval dvě hodiny čtyřicet minut. Toto číslo říká víc o tempu robotického pokroku než cokoliv jiného.
Druhý ročník půlmaratonu E-Town v pekingské ekonomické a technologické rozvojové zóně se konal 19. dubna 2026 s více než stovkou závodních týmů — nárůst oproti dvaceti týmům z prvního ročníku. Roboti a lidští běžci sdíleli stejnou trasu, ale oddělené jízdní pruhy z bezpečnostních důvodů. Lidský vítěz závodu, čínský běžec Zhao Haijie, doběhl v čase jedné hodiny, sedmi minut a 47 sekund. Vítěz celkový — humanoid Flash — byl o 17 minut rychlejší.
Světový rekord v půlmaratonu drží od 8. března 2026 ugandský atlet Jacob Kiplimo, který v Lisabonu zaběhl 57 minut a 20 sekund. Flash tento čas podstřelil o bezmála sedm minut. Srovnání je přitom nutné brát s určitou rezervou: roboti závodili na jiné trase než lidé a v jiných podmínkách, trasa byla záměrně navržena tak, aby testovala různé typy povrchů včetně svahů, zatáček a zúžených míst. Cílem nebylo ani tak přímé srovnání s lidskou atletikou jako technologická validace autonomního pohybu ve složitém prostředí.
Co se za rok změnilo
Na prvním ročníku E-Town půlmaratonu v dubnu 2025 vyhrál humanoid Tiangong Ultra s časem dvě hodiny čtyřicet minut a čtyřicet dvě sekundy — a pouze šest z dvaceti závodních týmů vůbec dokončilo trasu. Výsledek byl historicky cenný, ale pro praktické využití robotů v reálném světě neoslnivý. Za dvanáct měsíců se obraz radikálně proměnil.
Xing Boyang, technický ředitel Humanoid Robot (Shanghai) Co., Ltd., vysvětlil konkrétní posun ve dvou klíčových oblastech. Baterie: „V loňském roce bylo třeba baterii pětkrát až šestkrát vyměnit, přičemž každá výměna trvala tři až čtyři minuty a celý systém musel být restartován. Letos lze baterii vyměnit za deset sekund bez restartu." Tepelné hospodářství: „Loni teplota klíčových kloubů dosahovala 70 až 80 stupňů Celsia. Dnes ji vodní a vzduchové chlazení udržuje okolo 60 stupňů." Dvě čísla, dva konkrétní inženýrské problémy vyřešené za rok. Za nimi se skrývají tisíce hodin výzkumu, prototypů a polních testů.
Autonomní navigace jako klíčový milník
Závod letos poprvé rozlišoval dva soutěžní formáty: dálkové ovládání operátorem a autonomní navigaci. Týmy v dálkovém ovládání měly časy navýšeny koeficientem 1,2 — tedy penalizace za nižší technologickou náročnost. Přibližně čtyřicet procent týmů, včetně vítěze, zvolilo autonomní navigaci.
„Závod funguje jako testovací platforma. Nastavení koeficientu má za cíl povzbudit výzkum a vývoj autonomní navigace, která představuje technologický základ pro nasazení humanoidních robotů v každodenních situacích," vysvětlil Liang Liang, zástupce generálního tajemníka Čínského institutu elektroniky.
Autonomní navigace na otevřené, proměnlivé trase je kvalitativně odlišný problém od pohybu v kontrolovaném průmyslovém prostředí. Robot musí v reálném čase vyhodnocovat terén, vyhýbat se překážkám, rozhodovat o tempu a hospodařit s energií — bez zásahu člověka. Trasa E-Town zahrnovala více než deset typů povrchů: svahy, zatáčky, zúžené sekce. Právě tato komplexita z závodu dělá smysluplný benchmark.
Mezinárodní zájem a globální kontext
Závod přilákal i mezinárodní týmy z Německa, Francie a Brazílie. Julio Rogelio Guadarrama Olvera z Technické univerzity v Mnichově, vedoucí stratég týmu Hail Mary Project, popsal, co ho překvapilo: „Roboti se v Číně vyvíjejí velmi rychle s výrazným zlepšením oproti loňskému roku. Vidíme autonomnější a vodou chlazené roboty s velmi konkurenčními rychlostmi. Stále dochází k pádům, ale většina z nich se dokáže vzpamatovat a pokračovat v závodě." Přidal také poznámku o praktickém řízení závodu: „Jednou z našich obav bylo přehřátí robota, ale výkon byl skvělý. Soustředili jsme se hlavně na řízení životnosti baterie."
Tato mezinárodní dimenze není bezvýznamná. Pekingský závod se stává de facto globálním měřítkem pro humanoidní roboty v podmínkách venkovního pohybu — podobně jako automobilové závody historicky sloužily jako inkubátor pro inovace přenositelné do sériové výroby.
Trh roste stejně rychle jako technologie
Závodní výsledky zapadají do širšího průmyslového obrazu. Podle analýzy MarketsandMarkets se globální trh s humanoidními roboty má rozrůst z 2,92 miliardy dolarů v roce 2025 na 15,26 miliardy dolarů do roku 2030, s ročním tempem růstu 39,2 procenta. Klíčovými motory jsou nasazení v osobní asistenci, péči o seniory, zdravotnictví, výrobě a logistice.
Čína dominuje aktuální produkci — čínské firmy v roce 2025 instalovaly přes osmdesát procent z celosvětových přibližně 16 000 dodaných jednotek. Závod E-Town je přímým odrazem tohoto čínského průmyslového ekosystému: výzkumné instituce, startupy i větší hráči závodí vedle sebe, sdílejí zkušenosti a testují různé přístupy k témuž problému — jak dostat robota bezpečně a spolehlivě z bodu A do bodu B.
„Humanoidní půlmaraton slouží jako okno pro sledování technologického rozvoje. Roboti nezávodí kvůli běhu samotnému," shrnul Liang Liang. „Vytváříme konkurenční mechanismus pro průlomy a vyzýváme všechny zainteresované strany, aby podporovaly přeměnu výsledků vývoje humanoidních robotů do skutečných přínosů pro každodenní život."
Čínský běžec Zhao Haijie, který zvítězil v lidské části závodu, to vyjádřil možná nejlépe: „Vztah mezi lidským běžcem a robotem není vztah náhrady, ale vzájemného povzbuzování k dosažení lepší úrovně."