Ruská družice se rozpadá. Zanechává za sebou nebezpečné trosky

9. 2. 2023 – 18:17 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:

Ruská družice se rozpadá. Zanechává za sebou nebezpečné trosky
Družice a trosky na oběžné dráze. Ilustrační obrázek. | zdroj: Profimedia

Tajemná družice exploduje. Její osud upozorňuje, že troskami zaneřáděná oběžná dráha Země se stává pomalu, ale jistě nebezpečným místem.

Ruská družice KOSMOS 2499 se rozpadá. Informují o tom americké Vesmírné síly, které zaznamenaly okamžik, během něhož se družice tříštila a odpadaly z ní trosky.

V tweetu Vesmírných sil se píše, že rozpad nastal letos 4. ledna. Vzniklo při něm ve výšce 1 169 kilometrů nad Zemí 85 jednotlivých úlomků. Důvod rozpadu tato složka americké armády nezmiňuje.

Byl to patrně už druhý případ destrukce družice. Jonathan McDowell, astronom z Harvardova-Smithsonova střediska pro astrofyziku, který se zabývá sledováním vesmírného odpadu, upozorňuje, že 23. října 2021 zaznamenal první fragmentaci. Při ní vzniklo 22 kusů trosek.

McDowell upozorňuje, že potrvá desítky let, než úlomky klesnou z vysoké orbity, v níž KOSMOS 2499 letí, a shoří v zemské atmosféře. Do té doby mohou ohrožovat satelity, vesmírné lodi, anebo orbitální stanice.

Rusové o své družici neinformují.

Tajemná družice

KOSMOS 2499 má za sebou podivnou historii. Rusko tuto družici v tichosti vypustilo 23. května 2014. Brzy nato vyvolala pozornost neobvyklými manévry, což některé experty přimělo k úvahám, že družice je experimentální protisatelitní zbraní.

Článek zveřejněný na internetových stránkách Moskevského fyzikálně-technického institutu však naznačil, že družice byla určena k testování experimentálních plazmových motorů.

Odborníci předpokládají, že jak první, tak nedávný druhý případ rozpadu způsobil výbuch pohonného zařízení.

Společnost LeoLabs, komerční poskytovatel mapování a sledování oběžné dráhy, na twitteru informuje, že její analýza jasně ukazuje na explozi „vzhledem k asymetrii mraku trosek, rychlosti, která byla úlomkům udělena, i známému energetickému zdroji na palubě“.

Magazín Space připomíná, že informace o degradaci družice KOSMOS 2499  následuje poté, co se 27. ledna 2023 dva velké kusy vesmírného smetí ze sovětské éry minuly na orbitě ve vzdálenosti pouhých šesti metrů. Pozůstatek raketového stupně se tehdy přiblížil zaniklé družici ve výšce 984 kilometrů nad povrchem Země.

Pokud by se satelity srazily, vytvořily by oblak trosek plný tisíců drobných kousků nebezpečného vesmírného smetí.

Takový případ masivního zrodu orbitálních trosek ale nastal v roce 2021, kdy při testu protisatelitní rakety Rusové sestřelili svou družici Celina-D. Náraz vytvořil 1500 kusů „sledovatelného kosmického smetí“.

Oblak trosek tehdy přiměl posádku na palubě stanice ISS (včetně dvou ruských kosmonautů), aby se uchýlila do návratových modulů pro případ, že by úlomky stanici vážně poškodily.

Ve stejném roce zasáhl ISS kus kosmického smetí a prostřelil její robotické rameno. A to ISS kvůli těmto hrozbám provádí úhybný manévr několikrát do měsíce.

Chmurná budoucnost

Film Gravitace z roku 2013 líčí situaci, kdy ruský pokus sestřelit porouchanou družici vyvolá řetězové srážky satelitů. Vznikající trosky zničí raketoplán Explorer. Astronauti George Clooney a Sandra Bullocková potom plují temným vesmírem a snaží se dostat k nejbližší vesmírné stanici.

Je to pouhá fikce?

V současnosti se podle odhadů Evropské vesmírné agentury ESA na oběžné dráze pohybuje více než 30 tisíc objektů větších než tenisový míček (včetně satelitů) a až 130 milionů objektů, které jsou menší.

Každá srážka na oběžné dráze vede ke vzniku hromady trosek, které se šíří a pokud zasáhnou další objekty, vznikají nové trosky. Tento jev se nazývá Kesslerův syndrom podle Donalda J. Kesslera, který na alarmující situaci kolem naší planety upozornil už v roce 1978.

Nahlíženo Kesslerovým syndromem je největší hrozbou osmitunový nefunkční satelit Envisat, který na orbitu vyslala Evropská agentura ESA a který nyní obíhá v prostředí zaplněném troskami a dalším vesmírným smetím.

Kesslerův syndrom se může stát temnou budoucností oběžné dráhy.

Zdroje:
Space, Space Force US, LeoLabs

Nejnovější články