Šimpanzi jsou často zobrazováni jako přátelští a veselí tvorové. Jsou to ale nejbojovnější z primátů (po lidech). Často se mezi sebou hádají a dokážou se také porvat.

Vůči jiným druhům opic však nebývají agresivní. Ani vůči gorilám.

Opičí válka

Šimpanzi a gorily často v přírodě obývají stejná území. Tyto hominidní druhy spolu žijí mírumilovně, mladší jedinci si dokonce spolu hrají. Avšak v Národním parku Loango v Gabonu nedávno zaznamenali před tím nevídanou věc – útoky tlupy šimpanzů na gorily.

Gorilí rodinka. | zdroj: Profimedia

Oba druhy opic mezi sebou začaly bojovat v roce 2019. V únoru tohoto roku zoologové v národním parku zaslechli výkřiky, které jsou příznačné pro hádky mezi šimpanzi. Poté však zaslechli údery do hrudi, což je zase chování typické pro gorily. Vzápětí zjistili, že nastal boj šimpanzů s gorilami.

Skupina 18 šimpanzů tam napadla pět goril, mezi kterými bylo jedno mládě. Během boje, který trval 52 minut utrpělo několik šimpanzů a goril krvavá zranění. Dospělé gorily nakonec utekly, ale jejich mládě šimpanzi oddělili od matky a nemilosrdně zabili.

Druhá, ještě nelítostnější bitva, se strhla v prosinci stejného roku a trvala 79 minut. 27 šimpanzů ze stejné skupiny tentokrát zaútočilo na sedm goril. Šimpanzi opět využili své převahy a gorily zahnali na stromy a potom zase dolů.

Obětí útoku se opět stalo jedno gorilí mládě, tentokrát však jeho bezvládné tělo nenechali šimpanzi ležet, ale jedna ze samic ho sežrala.

Jak to vysvětluje věda

Oba střety zaznamenala na místě doktorandka Lara Southernová z univerzity v německém Osnabrücku. Studie publikovaná v časopise Scientific Reports je analyzuje a podíl na nich přičítá lidské civilizaci.

Vědci ve studii upozorňují, že lidé připravují opice o jejich přirozené prostředí, a tím také o potravu, kterou zvířata hledají na stromech.

„Sdílení zdrojů potravy šimpanzi a gorilami v parku Lungo může vést ke zvýšené konkurenci a někdy k fatálním střetům mezi opicemi,“ řekl magazínu Science Alert evoluční antropolog Tobias Deschner z německého Institutu Maxe Plancka.

Studie dospěla k závěru, že za agresivitou šimpanzů vůči gorilám zaznamenanou v přírodní rezervaci je také klimatická změna, se kterou do oblasti dorazilo sušší počasí. Na stromech je proto méně ovoce, kterými se opice živí. 

Ve studii se také píše, že útoky nenesly znaky predátorství, Jejich záměrem nebylo zabít a kořist sežrat, byť šimpanzi jsou všežravci, zatímco gorily býložravci. Cílem bylo ovládnout území se zdroji potravin.