Singapur vypustil miliony komárů. Horečky dengue ubylo o 70 procent

Proti komárům se obvykle bojuje jedem. Singapur na to šel opačně: začal jich vypouštět miliony. Každý týden vyjíždějí do ulic dodávky, ze kterých vylétají samečci komára egyptského. Nekoušou, nepřenášejí nemoci a mají jediný úkol. Najít samičku a spářit se s ní tak, aby z jejích vajíček nic nevzešlo. Výsledky, které letos zveřejnil prestižní lékařský časopis, ukazují, že to funguje lépe, než mnozí čekali. Riziko nákazy horečkou dengue kleslo o více než 70 procent.

Bakterie, která mění pravidla hry

Klíčem je bakterie Wolbachia, kterou přirozeně nosí velká část hmyzu, ne však komár egyptský, hlavní přenašeč horečky dengue. Vědci ji do komárů uměle vnesli. Když se sameček s touto bakterií spáří s divokou samičkou, která ji nemá, vajíčka se nevylíhnou. Biologové tomu říkají cytoplazmatická nekompatibilita. Pokud se takových samečků vypustí dost, začnou divoké samičky „plýtvat“ svými snůškami a populace komárů postupně klesá.

Háček je v tom, že vypuštěné samičky s Wolbachií by se naopak rozmnožovaly bez problémů a bakterie by se v populaci uchytila. Proto je nutné samičky při chovu co nejpečlivěji odstranit. Singapur k tomu kombinuje třídění s mírným ozařováním, které případné zbylé samičky sterilizuje. Podle přehledového článku v časopise Lancet Regional Health jde o jediný program tohoto typu na světě, který dospěl do běžného provozu.

Pokus na více než 700 tisících lidí

Singapurský Národní úřad pro životní prostředí spustil takzvaný Projekt Wolbachia už v roce 2016. Teprve letos ale vědci předložili přesvědčivý důkaz, že nejde jen o méně komárů, ale i o méně nemocných. Výsledky rozsáhlého pokusu, jehož prvním autorem je Jue Tao Lim, vyšly v časopise New England Journal of Medicine.

Vědci vybrali 15 obytných oblastí a losem rozhodli, kde se budou komáři vypouštět. V osmi oblastech s více než 390 tisíci obyvateli se samečci vypouštěli, sedm oblastí s více než 330 tisíci obyvateli sloužilo ke srovnání. Pokus trval dva roky.

Graf sestavený z dat Limova týmu mluví jasně. Až do roku 2022 se počty samic komára v pastech v obou typech oblastí vyvíjely prakticky stejně a kolísaly podle ročních období. Ke konci roku 2022, několik měsíců po začátku vypouštění, se křivky rozešly. V kontrolních oblastech komáři dál přicházeli a odcházeli jako obvykle. V oblastech s vypouštěním jejich počty během několika měsíců spadly a už se nevzpamatovaly. Podle studie klesl průměrný počet samic chycených do jedné pasti za týden v zasažených oblastech na 0,041, zatímco v kontrolních činil 0,277. To je zhruba sedminásobný rozdíl.

Méně komárů, méně nemocných

Ještě důležitější je, co se stalo s nemocí. Ze vzorků lidí testovaných na horečku dengue bylo v oblastech s vypouštěním pozitivních 6 procent, v kontrolních 21 procent. Podle souhrnu studie tak zásah chránil před laboratorně potvrzenou dengue s účinností 71 až 72 procent. Ochrana se ukázala jako stabilní, ať vědci účinek hodnotili po třech, šesti nebo dvanácti měsících.

Pro představu, co to znamená: horečka dengue ročně postihuje obrovské množství lidí v tropech a subtropech a proti ní neexistuje žádný specifický lék. Většina nakažených prodělá nemoc jako těžkou chřipku s horečkou a bolestmi kloubů. U části pacientů se ale rozvine závažná forma s krvácením, která může skončit smrtí. Riziko těžkého průběhu roste zejména při opakované nákaze jiným typem viru.

Kde se vzal Google

Na projektu se podílí i Debug, program společnosti Google, dříve provozovaný její sesterskou firmou Verily. Podle tiskové zprávy Debugu spolupracuje se singapurským úřadem od roku 2018 a v roce 2022 zde otevřel první výrobní zařízení. Jeho přínosem je hlavně automatizace. Počítačové vidění s umělou inteligencí třídí komáry podle pohlaví, stroje chovají larvy a speciální dodávky vypouštějí samečky v hustě zastavěných sídlištích. V roce 2024 se v Singapuru vypouštělo šest milionů komárů týdně, dnes je to přes deset milionů.

Je ale dobré uvést věci na pravou míru. Singapurský program není „pokusem Googlu“, jak se občas píše na sociálních sítích. Vede ho tamní národní úřad pro životní prostředí a Debug je jedním z partnerů, který dodává technologii a výrobní kapacitu.

Úspěch má své podmínky

Autoři přehledového článku v Lancet Regional Health upozorňují, že singapurský úspěch nelze jednoduše okopírovat. Město má za sebou desítky let důsledného boje proti komárům, díky kterému byly jejich počty už před začátkem projektu relativně nízké. Program potřeboval dlouhodobou politickou podporu, trvalé financování nad rámec běžných grantů, spolupráci veřejnosti i postupné zavádění, které umožnilo upravovat postup podle výsledků.

Vypouštění samečků navíc nepůsobí okamžitě. Plný účinek se podle autorů projevuje až po třech až dvanácti měsících. A metoda vyžaduje neustálý dohled, aby se do volné přírody nedostaly plodné samičky s Wolbachií. Pozitivní je, že ochrana se zřejmě šíří i za hranice zasažených oblastí. Riziko dengue se podle přehledu snížilo o 45 procent i v sousedních lokalitách.

Že to jinde nemusí jít tak hladce, ukazuje i historie samotného Debugu. Při dřívějším pokusu v kalifornském okrese Fresno se podle přehledu projektu populace komárů po skončení vypouštění znovu obnovily.

Další na řadě Amerika

Singapur teď metodu rozšiřuje. Do roku 2026 chce pokrýt více než polovinu všech domácností, tedy zhruba 3,2 milionu obyvatel. Debug zároveň v Singapuru otevírá svou největší výrobnu dospělých komárů a první vývojové centrum mimo Spojené státy.

Zájem roste i jinde. Podle časopisu Smithsonian požádal Google americký Úřad pro ochranu životního prostředí o povolení vypustit až 32 milionů samečků v Kalifornii a na Floridě, kde se komár egyptský jako nepůvodní druh šíří. Žádost zatím čeká na schválení.

Singapurské výsledky ukazují, že boj s nemocemi přenášenými komáry nemusí stát jen na postřicích a moskytiérách. Chytře využitá biologie může fungovat přesněji. Na rozdíl od insekticidů necílí na veškerý hmyz, ale jen na jeden konkrétní druh, který nebezpečné nemoci přenáší.