Astronomové objevili zvláštní druh opakujícího se signálu, který vychází z atmosféry Slunce. Ve studii publikované v časopise Nature Communications, píší, že připomínal tlukot lidského srdce.

Signál pocházel ze sluneční erupce střední síly, která vznikla 5000 kilometrů nad povrchem naší životadárné hvězdy.

Dva tepy ‚slunečního srdce‘

Vědeckému týmu se podařilo odhalit zdroj rytmického signálu poté, co jeho členové prostudovali mikrovlnná pozorování jedné ze slunečních erupcí pomocí radioteleskopu OVRO Technologického institutu v New Jersey, který stojí ve vysokohorské oblasti Big Pine v Kalifornii.

Dalekohled EOVSA sleduje Slunce v širokém rozsahu mikrovlnných frekvencí v rozsahu 1 až 18 gigahertzů. Je citlivý na rádiové záření vyzařované vysokoenergetickými elektrony ve sluneční atmosféře, které jsou při slunečních erupcích nabité energií.

„Při pozorování erupce jsme zaznamenali rádiové záblesky, které se vyznačují signálním vzorcem opakujícím se každých deset až dvacet sekund. Znělo to jako tlukot srdce,“ cituje magazín Technologického institutu v New Jersey vedoucího autora studie, astrofyzika Yuankuna Koua.

„Kvaziperiodický“ signál, který jeho tým identifikoval, se táhnul více než 25 000 kilometrů oblastí erupčního jádra, kde se protilehlé magnetické siločáry k sobě přibližují, lámou se a spojují. Tím vytvářejí energii pohánějící erupci.

Kou upozorňuje, že astrofyzici v erupci nalezli ještě druhý „srdeční tep“. „Našli jsme sekundární zdroj, který jsme nečekali. Pulzoval podobně jako hlavní zdroj kvaziperiodického signálu," říká vědec.

Vědci ve studii upozorňují na důležitý jev, který hraje významnou roli při slunečních erupcích. Vyskytuje se během magnetické rekonexe, tedy při přepojení magnetických siločar či za magnetického zkratu.

Sluneční erupce vznikají, když se magnetické čáry přeruší a pak se opět spojí. Je to velmi agresivní proces, který umožňuje hvězdě vyvrhnout do okolí velké množství hmoty.

Obávané poruchy a fascinující polární záře

Erupce na Slunci jsou považovány za jedny z největších explozí v celé sluneční soustavě. Pochopit „srdeční tep“ naší hvězdy by mohlo vědcům umožnit lépe porozumět tomu, co stojí za vznikem erupcí. Současně by mohli lépe porozumět fyzikálním zákonitostem, které uvolňování energie z erupcí řídí.

Vědci se chtějí o magnetické rekonexi dovědět víc nejen pro to, že nastává na Slunci, ale i proto, že to je jev, který můžeme pozorovat také u jiných hvězd a v menším měřítku i v ochranném magnetickém obalu Země – v magnetosféře.

Když pochopíme procesy na Slunci, můžeme lépe poznat, jak se utváří kosmické počasí. Jeho důsledky na Zemi pociťujeme v podobě geomagnetických bouří narušujících zejména vysokofrekvenční rádiové signály ve vysokých zeměpisných šířkách a činnost satelitů. Bylo by nepochybně užitečné, kdybychom ho dokázali předpovídat lépe než dnes.

Předpovědi kosmického počasí však nemusí sloužit jen jako varování. Mohou nás také upozornit na to, kdy můžeme sledovat polární záři. Tento úkaz je důsledkem silného slunečního větru obsahujícího nabité částice, který dopadá na magnetosféru.

❗️❗️Včera byla viditelná ze sev. Čech slabší polární záře. Aktuálně "zuří" geomag. bouře a za několik hod./desítek hodin očekáváme příchod dalších částic od .Pokud se tak stane, je šance na další, výraznější, pol. záři i dnes večer! Snímky: @Drahokoupil_Jan a @DDrahokoupilova pic.twitter.com/It9gnA8X7l

— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) February 27, 2023

Polární záře, jedny z nejkrásnějších přírodních úkazů na obloze, běžně vznikají v polárních oblastech, vzácně jsou ale pozorovatelné také v zeměpisných šířkách, kde leží Česko. Nad Českem se polární záře ukázala v podobě slabého načervenalého jasu na obloze v neděli pozdě večer a podle Českého hydrometeorologického ústavu bychom ji mohli nad severním obzorem spatřit i v noci na úterý.