Snížení kortizolu o čtyřicet procent díky vitaminu C, co skutečně ukázala studie
15. 7. 2026 – 12:31 | Člověk | Miroslav Krajča |Diskuze:
Tvrzení, že gram vitaminu C denně dokáže snížit zvýšenou hladinu stresového hormonu kortizolu o desítky procent, se šíří sociální sítí X jako objev, který si zaslouží velkou pozornost. Reálná studie, ze které vlákno vychází, skutečně existuje a hlavní zjištění potvrzuje, dvě konkrétní čísla ve vlákně jsou ale oproti publikovaným datům nadsazená.
Studie, o kterou se virální vlákno opírá, vyšla v roce 2024 v odborném časopise Stress and Health pod názvem popisujícím zmírnění hyperkortisolémie pomocí doplňků vitaminu C u chronicky stresovaných pacientek. Autor studie sledoval 69 žen s diagnostikovanou takzvanou funkční hyperkortisolémií, tedy zvýšenou hladinou kortizolu způsobenou dlouhodobým, blíže neurčeným stresem, nikoli konkrétním onemocněním nadledvin.
Účastnice byly na začátku rozdělené do tří skupin podle hormonálního profilu. První skupinu o 23 ženách tvořily pacientky se zvýšeným kortizolem a normální hladinou DHEA-sulfátu, tedy takzvaného protistresového hormonu, jehož hladina se v raných fázích stresové reakce zvyšuje, aby vyvažovala účinky kortizolu. Druhou skupinu o 24 ženách tvořily pacientky se zvýšenými hladinami obou hormonů zároveň. Třetí skupinu o 22 ženách tvořily pacientky s normálním kortizolem, ale zvýšenou hladinou DHEA-sulfátu. Každá z těchto tří skupin byla následně náhodně rozdělena na podskupinu užívající tisíc miligramů kyseliny askorbové denně a podskupinu, jejíž jídelníček zůstal beze změny. Po dvou měsících autor u všech účastnic znovu změřil hladiny obou hormonů.
Výsledky u první skupiny, tedy žen s vysokým kortizolem a normálním DHEA-sulfátem, byly skutečně výrazné. Průměrná hladina kortizolu u žen užívajících vitamin C klesla ze 780 na 446 nanomolů na litr, což představuje pokles o téměř 43 procent, se statisticky vysoce významnou hodnotou p rovnou 0,000065. V neléčené kontrolní podskupině se hladina kortizolu snížila jen o zhruba deset procent. Toto konkrétní číslo se s virálním vláknem, které mluví o poklesu blízkém čtyřiceti procentům, shoduje docela přesně.
U druhé skupiny, tedy žen se zvýšenými hladinami obou hormonů zároveň, ale reálná data ukazují mírnější efekt, než jaký uvádí virální vlákno. Podle publikovaných čísel klesla průměrná hladina kortizolu ze 657 na 515 nanomolů na litr, což odpovídá poklesu o zhruba 22 procent, nikoli o téměř 30 procent, jak tvrdí autor vlákna. Podobně DHEA-sulfát v této skupině klesl z hodnoty 13,9 na 9,9, tedy o necelých 29 procent, což je také méně, než uvádí virální vlákno tvrdící pokles kolem 40 procent. Naopak u třetí skupiny, kde byl sledován pouze DHEA-sulfát, publikovaná data ukazují pokles z hodnoty 12,8 na 7,8, tedy o zhruba 39 procent, což už s tvrzením ve vlákně souhlasí téměř přesně.
Interpretace, kterou vlákno nabízí, tedy že vitamin C nesnižuje kortizol plošně, ale spíše navrací zvýšené hodnoty směrem k normálu, odpovídá tomu, jak autor studie svá vlastní zjištění popisuje. Podle jeho závěru mohou být ženy s funkční hyperkortisolémií nebo zvýšenými hladinami DHEA-sulfátu léčeny kyselinou askorbovou způsobem, který tyto hodnoty přibližuje k normálnímu rozmezí, což je v souladu s tvrzením, že efekt souvisí s výchozí hladinou hormonu, nikoli s plošným potlačením jeho produkce bez ohledu na kontext.
Je ale na místě zmínit i metodologická omezení. Studie sledovala pouze ženy, takže výsledky nemusí platit stejně pro muže. Kontrolní podskupina nedostávala žádné placebo, jen pokračovala v běžném stravování, což znamená, že studie nebyla zaslepená, a účastnice i výzkumník věděli, kdo doplněk skutečně dostává, což může zkreslovat subjektivně hodnocené výsledky, byť měřené hormonální hladiny jsou objektivním laboratorním ukazatelem. Velikost jednotlivých podskupin, zhruba deset až dvanáct žen, je navíc poměrně malá na to, aby šlo o definitivní důkaz, a účastnice byly vybrané právě proto, že měly vstupně zvýšené hodnoty hormonů, což otevírá prostor pro takzvaný jev regrese k průměru, tedy přirozenou tendenci extrémních naměřených hodnot přiblížit se při opakovaném měření zpět k typickému průměru i bez jakéhokoli zásahu.
I s těmito výhradami jde o zajímavé předběžné zjištění publikované v recenzovaném časopise, které navazuje na starší poznatek, že vitamin C se ve významném množství ukládá v nadledvinách a uvolňuje se právě v období stresu. Pro definitivní potvrzení efektu by ale bylo potřeba zopakovat experiment na větším vzorku, zahrnout i muže a použít skutečně zaslepený design s placebem, než bude možné tvrdit, že gram vitaminu C denně je ověřeným nástrojem na snížení chronicky zvýšeného kortizolu, nikoli jen slibným směrem naznačeným jednou menší studií.
