Špatný spánek je podceňovaný medicínský problém. Obecné doporučení spát nepřerušovaně sedm až osm hodin noc co noc, z různých důvodů velká část populace porušuje.

Někdo pro brzké vstávání, jiný kvůli přemíře rekreačních drog, další je rušen světelným znečištěním a někoho zase trápí úzkostná nespavost.

Spánek je však kritický prvek zdravého organismu. Nedostatek spánku zvyšuje riziko rozvoje kardiovaskulárních nemocí, protože během nedostatečného spánku se uvolňují hormony přispívající zanášení cév. Spánek je esenciální i pro udržení zdravého rozumu – bez spánku má mozek tendenci "pojídat" své vlastní neuronové spoje.

Nyní můžeme ke špatnému spánku přiřadit i zvýšené riziko rozvoje úzkostných poruch. Tato metla nastupující generace je obecně popisována jako špatně popsatelný, leč přetrvávající nepříjemný pocit. Může mít vliv na fóbií, deprese i obsedantně kompulzivní chování.

Když byl pračlověk na lovu…

Kauzální spojitost mezi rizikem úzkostí a spánkem odhalila práce pod vedení Eti Ben Simonové z Kalifornské univerzity v Berkeley, která zkoumala ve dvou experimentech mozkovou aktivitu 18 zdravých mladých lidí. V prvním z nich se účastníci dočkali plnohodnotného spánku, ve druhém nikoliv.

Také ježek potřebuje kvalitní hluboký spánek | zdroj: Profimedia

Kromě magnetické rezonance provedli výzkumníci v obou případech psychologické testy na úzkostné pocity. Jak z mozkových skenů, tak testů vyšlo najevo, že po nedostatečném spánku se zvyšuje míra úzkostného chování o 30 procent.

Mozkové skeny ukázaly na zvýšenou reaktivitu amygdaly, tedy mozkovou oblast kontrolující reflex "bojuj nebo uteč", podepisující se pod řadou fóbií.

Vše ukazuje na to, že spánek uvolňuje hormony, které svou činnosti tlumí centra mozku vyvolávající neklid, a tak i úzkostné stavy. Ostatně, dává to evoluční smysl – pro naše předky nejspíše špatný noční spánek znamenal, že jsou na dlouhém a významném lovu, anebo že naopak něco loví je. A tak zvýšila i aktivitu center, která měla zajistit co nejlepší fyzické výsledky až do okamžiku, kdy riziko pomine.

Problém je, že dnes v mozku riziko často nepomíjí. Evoluce nemohla tušit, že si namísto toho budete v posteli do hluboké noci přehrávat poslední výplatní pásku anebo existenciální obavy.

Výsledky studie sice nejsou překvapivé, ale nelze je brát ani jako absolutní. Ačkoli spánek zřejmě bude významným vodítkem ke zmírnění úzkostí, nemusí být zdaleka samospasným řešením.

Menšina účastníků studie totiž zvýšené úzkostné stavy nepozorovala. Navíc lze předpokládat, že na úzkosti může mít vliv řada faktorů včetně genetiky nebo znečištění. Platí tedy, že spánku bychom měli věnovat více pozornosti.

Spánkový rytmus narušil už oheň

Před nástupem elektřiny a umělého osvětlení se lidé zřejmě více řídili cykly přirozeného světla, východy a západy slunce. Jak se měnil spánek v průběhu historie, však přesně nevíme – a odhalit "prapůvodní" optimální spánek Homo sapiens je nemožné – pokud optimální byl.

Naši předci sice neovládali elektřinu, ale měli jiný potenciální zdroj "umělého" osvětlení – oheň. Zřejmě již před stovkami tisíc let se Homo sapiens a patrně i neandrtálci naučili oheň rozdělávat.

Ačkoli nelze porovnávat průmyslové osvětlení a plamen ohniště, dá se předpokládat, že "původní" spánkové rytmy byly během přijetí ohně také narušeny.

Studie byla publikována v časopise Nature Human Behaviour.