Super El Niño přichází? Oceán se zahřívá rekordně, ale vítr dosud nezačal spolupracovat

Dubnové cyklony nad Tichým oceánem spustily řetězec událostí, o nichž klimatologové dosud mluví s kombinací vzrušení a opatrnosti. Dva uragány způsobily krátkodobé obrácení směru pasátů, které spustilo takzvanou sestupnou Kelvinovu vlnu – podmořský energetický puls pohybující se po hladině oceánu směrem na východ. Tato vlna nyní dosáhla východního Tichomoří a výrazně zahřívá povrch vody u jihoamerického pobřeží. Na satelitních snímcích teplot z 12. května 2026 je oteplení rovníkového pásu zřetelně viditelné.

Zní to jako klasický úvod k silnému El Niño. Jenže přestat u tohoto popisu by bylo předčasné.

Co El Niño je a jak vzniká

El Niño vzniká, když povrchové teploty v tropickém Tichém oceánu jsou přibližně 0,5 stupně Celsia nad normálem po dobu tří měsíců. Silné El Niño vyžaduje odchylku nad 1,5 stupně Celsia. Super El Niño – termín, jehož používání vědecká komunita pečlivě váží – je jev, k němuž od roku 1950 došlo pouze pětkrát, naposledy v letech 2015 až 2016.

Klíčovým principem vzniku El Niño je pozitivní zpětná vazba mezi oceánem a atmosférou. Teplejší povrchové vody oslabují pasáty, oslabené pasáty způsobují další sestupné Kelvinovy vlny tlačící teplou vodu na východ, ta dál ohřívá povrch a tím dál oslabuje pasáty. Jakmile se tento mechanismus uzavře do sebeposilující smyčky, je obtížné ho zastavit. Problém roku 2026 tkví v tom, že tato smyčka se dosud neuzavřela.

Předpověď El Niño není předpověď počasí

Pedro DiNezio, výzkumný profesor klimatického modelování z University of Colorado Boulder, ve svém článku v The Conversation upozorňuje na zásadní vlastnost El Niña, která ho odlišuje od předpovědí počasí: předpovědi El Niña typicky nejsou spolehlivé před pozdním jarem – nikoli proto, že vědci systému nerozumějí, ale protože rozumějí jeho limitům.

Příčinou je takzvaná jarní předpovědní bariéra. Na jaře je zpětná vazba mezi oceánem a atmosférou nejvíce nepředvídatelná. Zásobárna tepla pod oceánským povrchem může signalizovat silné El Niño, ale pokud pasáty spolupráci odmítnou, teplo se neprojeví na povrchu dostatečně. A modely v tomto okamžiku riziko přeceňují: když detekují silné podmořské oteplení, mohou simulovat silnější zpětnou vazbu, než jaká se skutečně rozvine. Výsledkem jsou předpovědi, které vypadají alarmujícím způsobem sebevědomě – přestože systém není uzamčen.

DiNezio připomíná dva konkrétní precedenty. V roce 2014 i v roce 2017 modely ukazovaly na silné El Niño v průběhu roku. V obou případech se očekávané větrné vzorce nikdy plně nerozvily a El Niño buď zůstalo slabé, nebo se systém vrátil do neutrálního stavu. Rané signály byly reálné. Plánovaný efekt se ale nedostavil.

Kde jsme k polovině května 2026

NOAA ve svém výhledu z května 2026 odhaduje 82procentní pravděpodobnost vzniku El Niña v období květen–červenec a 96procentní pravděpodobnost přetrvávání El Niña v zimě 2026 až 2027. Jde o výrazně vyšší čísla než v předchozích měsících, ale stále se pohybují ve scénáři od slabého až po silné El Niño – ne nutně super.

Prognózy pro rok 2026 a 2027 se k polovině května pohybovaly ve velmi širokém rozsahu. Rozhodující bude chování pasátů v příštích týdnech: pokud se opět oslabí ve správný okamžik, může systém přejít do sebeudržujícího oteplování. K polovině května ale situace nevykazovala silné poryvy pasátů směrem na východ, jež by El Niño posílily. Naopak – ve druhé polovině května se čekalo foukání opačným směrem. Celý měsíc bez výrazné východní větrné aktivity by byl smysluplnou brzdou oceánského oteplování.

Co super El Niño dělá se světem

Pokud se silné nebo super El Niño skutečně rozvine, globální dopady budou rozsáhlé a nerovnoměrně rozložené. Studie z prosince 2025 publikovaná v odborné literatuře dokumentuje, jak super El Niño z let 2015 až 2016 spustilo „klimatické režimní přechody" – náhlé a trvalé změny klimatického systému ohrožující ekosystémy i lidské komunity. Po roce 2015 dosáhl Mexický záliv nové trvalé úrovně teploty vody, která mohla v následujících letech přispět k silnějším hurikánům podél pobřeží Mexického zálivu.

El Niño typicky přináší sucho do jihovýchodní Asie a Austrálie, vydatnější srážky v jihovýchodní části Jižní Ameriky a jihozápadních Spojených státech, změny monzunové cirkulace v Indii a klid v atlantické hurikánové sezóně. Ale jak DiNezio zdůrazňuje: i v relativně klidných atlantických sezónách přicházejí ničivé hurikány. Snížené průměrné riziko není zárukou bezpečí pro konkrétní region.

Změna klimatu jako zesilovač

Superponovat silné El Niño na klimatické změny roku 2026 neznamená jednoduše přičíst průměrné historické anomálie. Výchozí globální teplota je nyní výrazně vyšší než při předchozích El Niño epizodách. Studie adjustující teplotní data na přirozené fluktuace včetně El Niño zjistila, že tempo globálního oteplování se od roku 2015 téměř zdvojnásobilo. El Niño na toto pozadí přidá další vrstvu: uvolní teplo nashromážděné v oceánu zpět do atmosféry a tím dočasně zvedne globální průměrnou teplotu. Pokud přijde silné El Niño v roce 2026 nebo 2027, existuje reálná možnost překonání dosavadních teplotních rekordů.

Připravovat se, i když to nejisté je

DiNezio uzavírá svou analýzu argumentem, který platí bez ohledu na výsledek: příprava na El Niño dává smysl i tehdy, když se nakonec nedostaví v plné síle. Oblasti jako Indie nemohou čekat na definitivní prognózu – rozhodnutí o vodní infrastruktuře a zásobách pro případ sucha v době monzunů musí přijít týdny nebo měsíce předem. Sucho se neoznamuje v okamžiku, kdy nastane.

Tichý oceán nahrál kostky pro El Niño. Síla hodu závisí na větru. A vítr se ještě nerozhodl.