Švédsko staví průmysl kolem malých jaderných reaktorů. Čtyři jednotky mají dát 1,2 gigawattu
4. 9. 2026 – 13:08 | Technologie | Miroslav Krajča |Diskuze:
Švédská energetická firma Studsvik ve středu oznámila spolupráci s americkou GE Vernova Hitachi a jihokorejským Samsungem C&T na výstavbě čtyř malých modulárních reaktorů s celkovým výkonem 1,2 gigawattu. Pokud projekt dostane zelenou, půjde o první nové jaderné kapacity ve Švédsku po desítkách let, a první blok by mohl naběhnout už v polovině třicátých let.
Dohodu o postupu takzvaného programu ReFirm oznámily 3. září 2026 společnosti Studsvik, GE Vernova Hitachi Nuclear Energy, GE Vernova Financial Services, DS Investment Partners a Samsung C&T. Podle oficiální tiskové zprávy GE Vernova firmy plánují první čtyřblokový projekt s reaktory typu BWRX-300 o celkovém výkonu přibližně 1200 megawattů, přičemž první jednotka by měla vstoupit do provozu v polovině třicátých let. Dohoda je exkluzivní na pevně stanovené období, které lze prodloužit, a firmy zatím nepřijaly konečné investiční rozhodnutí.
Projekt zvažuje dvě možné lokality. Podle serveru Power Magazine mají firmy na výběr mezi stávajícím licencovaným jaderným areálem Studsviku v Nyköpingu a navrhovaným areálem Målma v obci Valdemarsvik, kde byla v březnu 2026 podána vůbec první žádost podle nového švédského zákona o vládním schvalování jaderných zařízení, a konkrétní lokalitu vyberou partneři až v průběhu dalšího vývoje projektu.
Program ReFirm se stal součástí Studsviku letos na jaře díky akvizici vývojářské firmy Kärnfull Next, která s GE Vernova Hitachi na nasazení reaktorů BWRX-300 ve Švédsku spolupracovala už od roku 2022 a v prosinci 2024 uzavřela strategickou dohodu se Samsungem C&T. Podle stejného zdroje program kromě Nyköpingu a Valdemarsviku zahrnuje i další zvažované lokality v Motale u jezera Vättern a v Karlshamnu na jižním pobřeží Baltského moře, takže jde o výrazně širší plán než jen jedinou elektrárnu.
Role jednotlivých partnerů jsou jasně rozdělené. Studsvik má na starosti povolovací proces, posouzení vlivu na životní prostředí, práva k pozemkům a jednání se švédským státem a místními komunitami, zatímco GE Vernova Hitachi vede inženýrský návrh reaktoru, podporu licencování a odhady nákladů a společně se Samsungem C&T zajišťuje samotnou výstavbu. Podle tiskové zprávy vznikne samostatná projektová společnost, která bude zajišťovat financování, výstavbu, vlastnictví i provoz elektráren, přičemž na financování se bude podílet DS Investment Partners spolu s finanční divizí GE Vernova.
Samotný reaktor BWRX-300 je varný reaktor s výkonem tři sta megawattů, který podle encyklopedického popisu vychází ze staršího designu ESBWR a využívá komponenty už provozovaného reaktoru ABWR, přičemž je navržený s pasivními bezpečnostními prvky, tedy bez nutnosti vnějšího napájení nebo zásahu obsluhy k udržení bezpečného stavu i v extrémních situacích, a s projektovanou životností šedesát let. Firma GE Vernova Hitachi zároveň zdůrazňuje, že jí při dalším vývoji designu pomáhají poznatky z výstavby stejného typu reaktoru na projektu Darlington v kanadském Ontariu, kde první jednotka BWRX-300 už reálně vzniká.
Volba hned čtyř jednotek od začátku není náhodná. Firmy chtějí z prvního čtyřblokového projektu vytvořit opakovatelný model, díky kterému by se poznatky z prvních bloků promítly do rychlejší výstavby, nižších nákladů a vybudování švédského dodavatelského řetězce schopného podporovat inženýrství, výstavbu i dlouhodobý provoz dalších elektráren. Generální ředitel Studsviku Karl Thedéen to podle serveru Valve World shrnul jednoduše: jedna elektrárna je projekt, čtyři jsou začátek průmyslu.
Projekt zapadá do širšího švédského obratu k jaderné energetice. Jaderné elektrárny dnes ve Švédsku pokrývají zhruba třicet procent spotřeby elektřiny, vláda si ale podle Světové jaderné asociace klade za cíl postavit do roku 2035 dva velké nové bloky a do roku 2045 kapacitu odpovídající celkem deseti novým reaktorům včetně malých modulárních jednotek. Podle přehledu asociace vstoupil na začátku roku 2026 v platnost nový zákon umožňující stavět reaktory i mimo tři dosavadní jaderné lokality, ovšem vždy s nutným schválením vlády, doplněný o státní finanční rámec zahrnující půjčky a takzvané rozdílové smlouvy pro podporu nových jaderných projektů.
Firmy samy zdůrazňují, že dnešní oznámení ještě neznamená konečné rozhodnutí o výstavbě. Partneři teď budou souběžně pracovat na obchodní, technické, regulační i finanční stránce projektu, než padne rozhodnutí, zda a kde se první čtyři reaktory skutečně postaví. Pokud se plán podaří dotáhnout, dostane se Švédsko k první nové jaderné kapacitě po desítkách let, a to formou, která má být od začátku navržená tak, aby se dala během dalších let znásobit.
