Svět obchází strach z další pandemie. Covid nás změnil
16. 5. 2026 – 12:00 | Člověk | Radek Chlup |Diskuze:
Nemoc covid-19 na nás má vliv i několik let po oficiálním vyhlášení konce globální pandemie. Někdo považuje nošení roušek nebo respirátorů a dezinfekci za nový standard. Firmy stále umožňují nebo dokonce preferují práci z domova či hybridní model. Pandemie na nás ale má ještě nenápadnější, ale nebezpečnější dopady.
Zármutek ze ztráty blízkých, chronické zdravotní problémy (long covid), pocit přerušeného života nebo ztraceného času, špatné vzpomínky či trauma. Pandemie dopadla na nás všechny – nerovnoměrně, ale mnoho lidí o něco přišlo. A každý si pamatuje, jaké to je ocitnout se v izolaci bez možnosti nadechnout se.
I před rokem 2020 řádily ve světě smrtící epidemie. Svět se však změnil až po pandemii covidu-19. Pandemie měla hluboké společenské dopady. Podkopala důvěru ve vlády, vědu i média a uvrhla nás do jakéhosi kolektivního traumatu.
„Covid podkopal důvěru v to, čemu většina z nás věřila,“ řekla Elisa Jayne Bienenstocková, socioložka na Arizonské státní univerzitě. „Když klesne všeobecná důvěra, když je ve společnosti spousta cynismu, kdo se pak snaží vysvětlit lidem, co dělat a jak svět funguje?“
Strašák jménem hantavirus
Před pandemií jsme reagovali na zprávy o nemocech ve světě apaticky. Zprávy o hantaviru však vyvolaly všeobecnou paniku. Staly se spouštěčem kolektivního postpandemického traumatu, které v sobě neseme jako těžký balvan.
Navzdory ujištění Světové zdravotnické organizace (WHO), že virus nemá potenciál způsobit globální pandemii, strach přetrvává. Většinou je totiž nepřiměřený realitě.
„Covid nejenže zvýšil citlivost lidí na zdravotní hrozby. Dělal to nerovnoměrně, způsoby, které často nesouvisely se skutečným rizikem,“ vysvětlila Michele Gelfandová, expertka na organizační chování ze Stanford Graduate School of Business.
Co s tím? Řešení mají v rukou světoví lídři. Tím je upřímnost navzdory nepříjemným zprávám.