Svět se mění rychleji, než náš mozek zvládne unést. Vědci popsali následky
6. 7. 2026 – 13:36 | Člověk | Radek Chlup |Diskuze:
V dávné minulosti žil člověk v malých skupinách a ve stabilním světě, který se příliš neměnil. Dnes se však svět mění takovým tempem, že se lidský mozek nestačí adaptovat. Nová studie popisuje takzvaný evoluční nesoulad – stav, kdy lidské instinkty vyvinuté v jednom druhu prostředí musí fungovat ve zcela jiném prostředí.
Pandemie, války, ekonomické krize, trendy na sociálních sítích, mezilidské vztahy, stres v práci – kdyby lovci a sběrači viděli dnešní svět, snadno by dostali pocit, že se ocitli v jakési bizarní alternativní dimenzi, pokud by tedy věděli, co to znamená.
Jenom při cestě do práce potkáme někdy až stovky lidí. A mozek neustále zpracovává podněty
zdroj:
Unsplash
Lidský svět byl po celá staletí malý, omezený a snadno pochopitelný. Lidé žili v malých, sociálně izolovaných skupinách v nepříliš proměnlivém prostředí se stejnými pravidly. Každý znal každého a informace, které člověk dostával, se týkaly jeho konkrétní skupiny – prakticky rozšířené rodiny.
Vítejte v 21. století
V této malé komunitě člověk žil a pracoval, přičemž o jiných vzdálených skupinách nic nevěděl. Dnes žijeme ve velkých společenstvích a téměř každý vlastní mobilní telefon. Při cestě do práce potkáme stovky lidí, s dalšími desítkami komunikujeme nebo jinak interagujeme na sociálních sítích. Informace se k nám dostávají nepřetržitě z celého světa. A večer si sedneme k seriálu, v němž sledujeme osudy fiktivních postav a průběh smyšlených událostí.
Tento nesoulad podle autorů výzkumu nejvíce zdůrazňují sociální média. Potřeba pochopit své místo kdysi lidem pomáhala udržovat důvěru a spolupráci mezi známými tvářemi. Dnes ten samý instinkt může reagovat na nekonečný proud idealizovaných životů, úspěchů a signálů o společenském postavení.
Nesoulad s prostředím
Jako významný stresor studie označuje soutěživost. Ta je sice přirozená, dnes však člověk může mít pocit, že je nepřetržitá. Může sílit dojem méněcennosti a nedostatečnosti. To zase souvisí s depresemi, úzkostmi a celkovým zhoršením duševní pohody.
Stres a úzkosti podle odborníků často považujeme za osobní problémy nebo problémy související s životním stylem. „Mohou ale také odrážet nesoulad mezi prostředím, ve kterém žijeme, a podmínkami, na které se naše mysl a tělo evolučně přizpůsobily,“ napsali autoři práce.
Jinými slovy, nejde jen o osobní odolnost. Měli bychom přemýšlet i nad tím, jak jsou navržena města a naše komunity.