Tyto fosilizované síťové struktury nápadně připomínají zbytky schránek mořských houbovců. Ve studii publikované ve vědeckém magazínu Nature je popisuje Elizabeth Turnerová z Laurentinské univerzity v kanadském Ontariu.

Rozbor sedimentu ukázal, že jejich věk překonává veškeré dosavadní nálezy těchto organismů. Vyplynulo z něj stáří 890 milionů let.

Dosud se přitom předpokládalo, že živočichové na Zemi nemohli žít dříve než před zhruba 540 miliony let, protože do té doby bylo v pozemské atmosféře velmi málo kyslíku.

Zamotaný život v prehistorii

Houbovci, nebo živočišné houby, jsou primitivní mořští (ale i sladkovodní) živočichové, kteří žijí přisedlí na skále. Dýchají a vykazují látkovou výměnu. Živí se tím, že filtrují drobné organismy z vody.

Fosilie, které odpovídají struktuře houbovců, sbírá Turnerová v oblasti odlehlého a obtížně přístupného Mackenziova pohoří už dvě desítky let. Postupně dospěla k přesvědčení, že její nálezy by mohly být indicií nejstarších forem mnohobuněčných živočichů.

Nalezená fosilie (vlevo) ve srovnání s kostrou současného houbovce (vpravo). Podobnost čistě náhodná? | zdroj: Kredit-Elizabeth Turnerová

Pod mikroskopem Tunerová zjistila, že pravěcí houbovci měřili několik centimetrů a byli tenčí než lidský vlas. V časopise Nature pak popisuje, jak se mohly jejich fosilie vytvořit.

Měkká tkáň houbovců nejprve fosilizovala a obalila trojrozměrnou síť vláken podobných kolagenu, které tvoří kostru houby. Časem tato kosterní vlákna zanikla a zanechala duté tubuly, které vyplnily krystaly kalcitu.

„Tyto struktury vypadají na první pohled jako nějaká motanice, ale když sledujete jednotlivá vlákna, vidíte, že tvoří komplikovanou trojrozměrnou síť,“ řekla vědkyně o svém pozorování v rozhovoru pro britský deník The Guardian. „Zkamenělý vzor se velmi podobá sítím vláken některých moderních keratosanových houbovců,“ upozornila.

Kaktus, anebo kočka?

Pokud je výklad Turnerové správný, nejstarší živočichové se objevili už na počátku ‚velké okysličovací události‘, která začala před miliardou let. Během ní se za necelou půlmiliardu let zvýšil podíl kyslíku v atmosféře téměř na nynější úroveň.

Z této hypotézy vyplývá, že pradávní houbovci neměli velké nároky na kyslík v porovnání s dnešními živočichy.

„Tyto živočišné houby, žily na útesech, které byly továrnou na kyslík. Pro ně to byla úplná nirvána,“ řekla Guardianu Turnerová. „Živit se v těchto místech mohly sacharidy z bakterií.“

Na to, aby se objev potvrdil, bude nutné ještě prozkoumat vzorky z dalších oblastí.

Pro většinu lidí však budou dál tato bizarní stvoření víc příbuzná kaktusu než kočce – už jen pro svou sedavou existenci a podivnou stavbu těla. Jsou to vlastně perforované pytle s měkkými tkáněmi, které přilepeny k zemi filtrují vodu. Jejich DNA se však podobá živočichům a vylučují spermie a vajíčka, což z nich může dělat rané příbuzné živočichů.

Naše ‚živočišná‘ historie by tak mohla být mnohem delší.