(Zpráva rozšířena, 21. 7. 2021 – 11:03)

První analýza dat z vesmírného teleskopu Jamese Webba odhalila galaxii z doby pouhých 300 milionů let po Velkém třesku, při kterém se před 13,8 miliardy let zrodil vesmír. Galaxie, která je od nás vzdálena 33 miliard světelných let, dostala jméno GLASS-z13, informuje web New Scientist.

Je to nejstarší galaxie, jakou kdy lidstvo spatřilo. Dosud jí byla galaxie GN-Z11, kterou astrovědci objevili pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a která pochází z doby 400 milionů let po Velkém třesku. 

The galaxy, known as GLASS-z13, has broken the record for the oldest galaxy ever observed by nearly 100 million years! pic.twitter.com/IljhTPlZSw

— New Scientist (@newscientist) July 20, 2022

Vedle nově odhaleného seskupení hvězd GLASS-z13 objevili astrovědci z Harvardského a Smithsonova centra astrofyziky v Massachusetts druhou galaxii nazvanou GLASS-z11, která je téměř stejně stará jako GLASS-z13. Obě zachytila infračervená kamera teleskopu NIRCam.

Vzdálené a malé

„Našli jsme dva velmi přesvědčivé kandidáty na extrémně vzdálené galaxie,“ cituje New Scientist astrofyzika Rohana Naidu, který se na analýze dat z teleskopu Jamese Webba podílel.

Každá z galaxií má hmotnost, která se rovná hmotnosti jedné miliardy Sluncí.

Vesmír

Vesmír, jak jsme ho dosud neviděli. Snímky z Webbova teleskopu ohromují

Galaxie jsou ve srovnání s Mléčnou dráhou poměrně malé. Galaxie, která hostí naši sluneční soustavu, má průměr 100 000 světelných let, zatímco GLASS-z13 pouze 1600 světelných let a GLASS z-11 2300 světelných let.

Od teleskopu, který zkonstruovala americká vesmírná agentura NASA ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou ESA a Kanadskou vesmírnou agenturou CSA, se očekávalo, že pohlédne do těch nejvzdálenějších končin vesmíru. Tato očekávání se začínají naplňovat.

Čím vzdálenější objekty od nás jsou, tím déle trvá, než k nám jejich světlo dorazí. Pohled do vzdáleného vesmíru nám proto umožňuje nahlédnout nejen do hloubky prostoru, ale také času.

Astrofyzik James O'Donoghue upozorňuje, že když GLASS-z13 vyzařovalo světlo, které vidíme dnes, bylo od našeho prostoru vesmíru vzdáleno tři miliardy světelných let. Tato vzdálenost se zvětšila na více než 33 miliard světelných let!

When GLASS-z13 emitted the light we see today, it was about 3 billion light years away from us (or whatever 'us' was back then). The 3 billion light years of space that once separated us from GLASS-z13 has expanded to over 33 billion light years today!

— Dr. James O'Donoghue (@physicsJ) July 21, 2022

Zachytí i stopu čmeláka

Pomocí teleskopu budou astronomové také schopni zkoumat atmosféry planet, které obíhají kolem vzdálených hvězd, a hledat chemické stopy naznačující přítomnost života. Je to mimořádně přesné a citlivé zařízení. Jeho konstruktéři tvrdí, že je schopné zaznamenat tepelnou stopu čmeláka na vzdálenost statisíců kilometrů.

Sběrné zrcadlo Webbova teleskopu složené z 18 šestiúhelníkových segmentů z pozlaceného berylia s celkovou plochou 25 m². Celková plocha zrcadla je 6,5krát větší než u Hubbleova teleskopu. | zdroj: kredit-ESA

Teleskop Jamese Webba už provedl řadu pozorování – kromě objevu zmíněných galaxií, určil spektrum světla z exoplanety WASP- 96b, fotografoval mlhovinu Carina, soustavu galaxií Stephanův kvartet, Jižní prstencovou mlhovinu i Jupiter a jeho měsíce Europu, Thebe a Metis.

Stáří zaznamenaných galaxií GLASS-z11 a GLASS-z13 teď musí ještě upřesnit podrobnější analýza založena na větší skupině dat. Tým proto požádá o přístup k dalším měřením. 

„Astronomické rekordy se hroutí a další se otřásají,“ napsal na twitteru šéf výzkumu NASA Thomas Zurbuchen a upozornil. „Ano, většinou jásám, až když vědecké výsledky projdou recenzním řízením. Ale tohle vypadá fakt slibně.“