Umí žížaly couvat? Vědci vysvětlili tajemství jejich pohybu
13. 3. 2026 – 17:30 | Příroda | Radek Chlup |Diskuze:
Žížaly považujeme za obyčejné, pro někoho možná ošklivé tvory. Jsou však zajímavější, než by se mohlo na první pohled zdát. Jsou zásadní pro zdraví a úrodnost půdy, dokážou se orientovat ve tmě pod hlínou a nedýchají plícemi. Obzvláště zajímavý je však pohyb těchto kroužkovců. Podle odborníků připomíná vymačkávání pasty.
Žížaly mají 100 až 150 článků a dva typy svalů – podélné a kruhové. Kromě toho jsou jejich tělíčka vybavena malými štětinkami (setami). Tato fyziologie umožňuje žížalám pohyb.
Když se podélné svaly vedoucí podél těla žížaly stáhnou, článek se zkrátí a ztloustne. Kruhové svaly pak tělo obepínají dokola a jejich stahování článek protahuje a ztenčuje. Střídání těchto svalů vytváří jakousi vlnu pohybu po těle připomínající vymačkávání zubní pasty.
Štětinky se přitom zapichují do půdy a fungují jako minikotvy. Zabraňují tomu, aby žížala klouzala zpět. Ta je může vysouvat a zasouvat podle potřeby.
Mohou couvat?
Vzdělávací program WormWatch k tomu napsal:
„Tělo je symetrické, takže žížala vlastně může použít stejný mechanismus pohybu na obě strany. Díky tomu může i couvat.“
Vlna svalových stahů se jen spustí opačně a štětinky se aktivují v opačném pořadí.