Úzkostné stavy možná půjdou léčit pomocí střevních bakterií

30. 5. 2019 – 18:03 | Člověk | Ladislav Loukota | Diskuze:

Úzkostné stavy možná půjdou léčit pomocí střevních bakterií
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Nějaký druh úzkostného stavu si dnes prožije až třetina populace. Lékařská věda však dnes nabízí jen omezené možnosti léčby - typicky terapii nebo psychofarmaka. Nová studie si posvítila na to, zdali může napomoci i úprava jídelníčku. Ukázalo se, že zlepšení vztahu mezi střevní mikroflórou a stavem mysli může pomoci alespoň části pacientů.  

Jste to, co jíte

Střevní mikrobiota se sestává z miliard symbiotických bakterií, které hrají důležitou roli v regulaci imunity i metabolismu. Již nějakou dobu se však tuší, že jejich vliv zdaleka nekončí jenom za hranicí žaludku. Jen pár týdnů nazpět se tak objevila práce, které se pomocí fekální transplantace podařilo redukovat alespoň část symptomů autismu. Nyní tu máme další práci, která opět zlepšuje stav mysli prostřednictvím úpravy zažívání pomocí probiotik - tedy doplňků stravy sestavených právě z části takových živých bakterií.   

Věda dnes doslova mluví o jakési ose střeva-mozek, známější pod anglickým názvem gut-brain axis, tedy informační dálnici mezi oběma orgány. Spojnice má zřejmě hluboké evoluční kořeny - bez velké porce nadsázky lze říct, že střeva byla jakýmsi "mozkem před mozkem", a určitý vztah mezi nimi panuje i dnes. Metastudie Beibei Yangové ze Šanghajské univerzity, která se svým týmem prošla 21 starších studií zabývajících se osou střeva-mozek, odhalila i pozitivní vliv mikrobioty na duševní (ne)pohodu.

V součtu se víc než dvacítka studií zabývala analýzou 1503 lidí. Čtrnáct z vybraných prací zkoumalo probiotickou stravu jako způsob pozitivní regulace střevní mikrobioty. Sedm zbylých prací se pak věnovalo jinému druhu výživových studií, například ty řešící úpravu denní diety.

Celkově 11 z 21 studií prokázalo pozitivní vliv probiotické stravy na úzkostné stavy pomocí regulace střevní mikrobioty. To v součtu znamená, že mírná nadpoloviční většina - přesněji 52 procent - prací odhalila pozitivní vliv probiotik na duševní zdraví. Tento poměr je však jenom velmi těsnou nadpoloviční většinou oproti zbylým 10 studiím, které pozitivní vliv neodhalily.

Jedním z důvodů rozporuplných výsledků může být odlišný vliv probiotik na různé pacienty. Jak odhalila i loňská studie publikovaná v časopise Cell, probiotika mohou mít diametrálně odlišný vliv na organismus různých lidí. Jednou z interpretací tak může být skutečnost, že části pacientů s úzkostmi probiotika pomoct mohou - ale jiné části nikoliv, a potenciálně mohou stav i zhoršit. Nejde tedy o "stříbrnou kulku" úzkostem. Při správné užívání by ale mohla metoda pomoci alespoň některým lidem.

Epidemie úzkostí

Různé metody boje s duševní nepohodou budou zřejmě stále významnější. Svět totiž dnes čelí jakési epidemii úzkostných stavů, což je cosi, co psychologie půlstoletí nazpět ještě nepředpokládala. Příčiny této situace jsou stále předmětem výzkumu a nejspíše nemají jednoduchou odpověď. Vliv může krom stravy a ekologických faktorů (znečištění, extrémní počasí) mít i stres. Nabízela by se otázka, zdali neměly starší lidské generace vážnější problémy - jenom málokdo se dnes musí obávat smrti hladem, válek také objektivně ubylo, nakažlivé choroby už nekosí celé populace...

Náš mozek ale takto zatím nefunguje. Vyvinul se především díky rychlým reakcím na okamžité nebezpečí a rychlé změně po jeho překonání (případě nepřekonání - pak se už ale neměl kam vyvíjet). Dnes už však lidem běžně nehrozí zápas se šavlozubým tygrem, většina stresových faktorů je naopak dlouhodobá a pozvolná. Studium, hypotéka, daně, poplatky, kariéra - to vše jsou dlouhodobé stresové faktory, které mají jenom málokdy okamžité benefity v podobě vyplavení pozitivních hormonů. Alespoň tedy pokud po každé zaplacené složence neprožijete stejný pocit euforie, jako když se vám podaří uniknout hladovému medvědovi.

Dlouhodobě se snad lidský mozek na toto nové status quo dovede uzpůsobit, civilizace je na světě však sotva pár tisíc let a technologická civilizace (typická vysokou byrokratizací života) ještě mnohem kratší dobu. Z evolučního hlediska jde o velmi krátkou dobu, podpořenou navíc tím, že odstup mezi jednotlivými generacemi se díky dlouhodobě vzrůstající době života prodlužuje. Epidemie "banálních" úzkostí je tak vlastně jistou nezbytnou součástí takové změny - a také daní za to, že člověk překonal ty nejvýznamnější existenční problémy. Mechanismy toho, proč se mu je podařilo překonat, v nás však stále zůstávají, a můžou i za to, že si dnes dovedeme přivodit deprese i ze schránky plné účtenek.

Studie byla publikována v General Psychiatry.

Nejnovější články