Válečný hrob na dně oceánu: Na dně oceánu odpočívalo 83 námořníků

Po více než osmdesáti letech ticha vydalo dno Tichého oceánu jedno ze svých nejdojemnějších tajemství. Americká ponorka USS Herring, která zmizela během druhé světové války i s celou posádkou, byla definitivně nalezena u Kurilských ostrovů mezi Japonskem a Ruskem. Pro rodiny námořníků, historiky i milovníky válečných příběhů jde o mimořádný okamžik. Tragédie, která se odehrála tisíce kilometrů od domova a zůstávala po generace zahalena nejistotou, konečně dostala svou odpověď.

Ponorka dnes spočívá v hloubce více než sta metrů na dně oceánu. Stojí vzpřímeně na kýlu a navzdory desetiletím pod hladinou je stále překvapivě zachovalá. Na její velitelské věži jsou však dodnes patrné stopy posledního boje, který se stal osudným pro všech 83 mužů na palubě.

Poslední hlídka, ze které nebylo návratu

USS Herring byla spuštěna na vodu v roce 1942 a během války se rychle zařadila mezi úspěšné americké ponorky. Operovala ve Středozemním moři, Atlantiku i Tichém oceánu a během své služby potopila sedm nepřátelských plavidel. Na jaře roku 1944 vyplula na svou osmou bojovou hlídku. Jejím cílem byly Kurilské ostrovy, tehdy pod kontrolou Japonska. Večer 31. května se krátce setkala s ponorkou USS Barb, aby si obě posádky rozdělily oblasti hlídkování. Nikdo tehdy netušil, že jde o poslední setkání s Herringem.

Brzy ráno 1. června objevila ponorka dvě japonské nákladní lodě zakotvené u ostrova Matsuwa. Posádka zaútočila a obě plavidla poslala ke dnu. Vítězství však mělo trpkou cenu. Japonské pobřežní baterie zahájily palbu a zasáhly velitelskou věž ponorky dvěma přímými zásahy.

Památník věnovaný ponorce USS Herring zdroj: Profimedia.cz

Následovala scéna, kterou si svědci zapamatovali na celý život. Nad hladinou se objevily bubliny a rozsáhlá ropná skvrna. Posádka nedaleké americké ponorky zaslechla výbuchy a tušila, že se něco stalo. Herring už ale nikdo nikdy nespatřil. Když se ponorka neohlásila na základně Midway, byla prohlášena za ztracenou. Spolu s ní zmizelo i 83 mužů, jejichž osudy zůstaly po desetiletí nedopsanou kapitolou válečné historie.

Zapomenutí hrdinové a odpověď po 82 letech

Mezi členy posádky byli také Willie R. McLendon a James Ray Dawkins ze Severní Karolíny. McLendonovi bylo 27 let a pocházel z malé venkovské obce s necelými dvěma stovkami obyvatel. V dobových novinách se o jeho smrti objevilo jen několik vět, protože válečných obětí tehdy přibývalo každý den.

Ještě smutnější je příběh Jamese Raye Dawkinse. O mladém strojním poddůstojníkovi se nedochovalo téměř nic. Ví se pouze, že vstoupil do námořnictva ještě před vypuknutím války. Dnes jeho život připomíná jen prostý náhrobní kámen v Rockinghamu, přestože jeho ostatky nikdy nebyly převezeny domů.

První stopa vedoucí k nalezení vraku přišla až v roce 2017, kdy ruská expedice objevila na dně oceánu ponorku odpovídající popisu Herringu. Další výprava se na místo vrátila v roce 2022 a umístila zde pamětní plaketu. Následné analýzy amerických a japonských badatelů nakonec potvrdily, že jde skutečně o ztracenou americkou ponorku.

Symbolické je, že potvrzení přišlo přesně 82 let ode dne jejího potopení. Vrak dnes představuje chráněný válečný hrob a poslední místo odpočinku mužů, kteří se už nikdy nevrátili ke svým rodinám.

Příběh USS Herring je připomínkou doby, kdy mladí muži odcházeli do války a často po nich zůstala jen fotografie, několik dopisů a naděje, že se jednou dozví pravda. V případě této ponorky trvalo více než osm desetiletí, než oceán své tajemství vydal. Pro potomky posádky i historiky tak nejde jen o objev vraku. Je to pozdní, ale důležitá odpověď na otázku, která čekala na své rozuzlení od léta roku 1944.