Ve Fukušimě se děje něco děsivého. Vědci varují před nekontrolovaným šířením mutantů

Kdysi živá města plná lidí dnes připomínají kulisy postapokalyptického filmu. Rozpadlé domy, zarostlé silnice, rezavějící auta a absolutní ticho. Právě v této děsivé krajině poblíž japonské Fukušimy se podle vědců odehrává něco, co zní jako scénář sci-fi hororu. Oblasti zasažené radiací totiž ovládla rychle se množící mutantní prasata, která vznikla křížením domácích prasat a divokých kňourů. A odborníci varují, že jejich populace se začíná vymykat kontrole.

Vše začalo v březnu roku 2011, kdy severovýchod Japonska zasáhlo nejsilnější zemětřesení v dějinách země. Otřesy o magnitudě 9,1 následně vyvolaly ničivou tsunami, která smetla pobřežní oblasti a způsobila katastrofální poškození jaderné elektrárny Fukušima Daiči. Do ovzduší unikla radiace a úřady nařídily masovou evakuaci. Přibližně 164 tisíc lidí muselo během krátké chvíle opustit své domovy, často jen s tím, co stihli pobrat do rukou.

Mnohá města zůstala prázdná celé roky. Školy, obchody, restaurace i farmy chátraly bez jediné známky života. Jenže zatímco lidé zmizeli, příroda začala jednat po svém. A právě tehdy se zrodil problém, který dnes nahání vědcům husí kůži.

Trosky po japonském tsunami v březnu 2011 zdroj: Profimedia.cz

Radioaktivní zóna dala vzniknout děsivé populaci prasat

Po evakuaci zůstala na opuštěných farmách domácí prasata bez dozoru. Část z nich utekla do okolních lesů, kde se začala pářit s místními divokými prasaty. Výsledkem bylo vytvoření hybridní populace zvířat s nečekanými genetickými vlastnostmi. Výzkumníci z Fukušimské univerzity a Hirosacké univerzity analyzovali DNA stovek zvířat a zjistili alarmující skutečnost. Hybridní prasata zdědila po domácích prasatech extrémně rychlý reprodukční cyklus. To znamená, že se dokážou množit výrazně rychleji než běžní divocí kňouři.

Divoká prasata obvykle mívají mláďata jednou ročně. Domácí prasata se však mohou rozmnožovat prakticky nepřetržitě během celého roku. Právě tato vlastnost umožnila mutantním hybridům doslova zaplavit opuštěná území kolem Fukušimy. Vědci navíc zjistili, že i když se domácí prasečí DNA postupně ztrácí kvůli dalšímu křížení s divokými prasaty, schopnost rychlého množení zůstává zachována. Jinými slovy — populace se stává stále divočejší, ale zároveň si ponechává nebezpečnou výhodu domácích prasat.

Divoké prase zdroj: Profimedia.cz

Situaci ještě zhoršuje fakt, že v okolí prakticky neexistuje lidská aktivita. Nikdo tam neloví, neobhospodařuje půdu ani zvířata neplaší. Opuštěná města a zarostlá pole se tak proměnila v dokonalý ráj pro nekontrolované množení. Podle odborníků může podobný proces probíhat i v dalších částech světa, kde se zdivočelá prasata kříží s divokými kňoury. Fukušima je ale prvním případem, kdy vědci mohli sledovat tak rozsáhlou genetickou proměnu přímo v oblasti postižené jadernou katastrofou.

Fukušima připomíná děsivé proměny zvířat v Černobylu

Příběh mutantních prasat okamžitě vyvolal srovnání s černobylskou zónou smrti. Také tam po výbuchu jaderné elektrárny lidé opustili rozsáhlé oblasti a příroda začala fungovat bez člověka. Během let se do zakázané zóny vrátili vlci, losi, medvědi, rysi i divocí koně Převalského. Některá zvířata tam doslova ovládla krajinu.

V okolí Černobylu vědci opakovaně zaznamenali zvláštní genetické změny u části živočichů. Objevily se například studie o změnách pigmentace, deformacích nebo zvýšené odolnosti vůči radiaci. Přestože ne všechna tvrzení o mutantních zvířatech byla potvrzena, černobylská oblast dodnes působí jako děsivé připomenutí toho, jak silně může radiace změnit fungování přírody.

Koně Převalského v oblasti Černobylu zdroj: Profimedia.cz

Fukušima nyní začíná vykazovat podobné znaky. Rozdíl je v tom, že zdejší hybridní prasata představují mnohem větší přímou hrozbu pro člověka i zemědělství. Zdivočelá prasata totiž patří mezi nejničivější invazivní druhy planety. Rozrývají pole, ničí úrodu, přenášejí nemoci a dokážou napadat hospodářská zvířata.

Jen ve Spojených státech způsobují podle amerického ministerstva zemědělství škody za více než 3,4 miliardy dolarů ročně. Pokud by se podobně agresivní a rychle se množící hybridní populace rozšířila do dalších oblastí, mohly by být následky obrovské.

Vědci proto varují, že Fukušima není jen připomínkou ničivé síly přírodních katastrof a jaderných havárií. Stává se také obrovskou laboratoří, ve které příroda bez lidské kontroly vytváří nové a nepředvídatelné podmínky. A právě mutantní superprasata jsou možná jen začátkem mnohem větších problémů, které mohou podobné opuštěné zóny v budoucnu přinést.