Je to unikátní díra v zemi. Má v sobě vlastní les a flóru a mohou v ní být dosud neznámé druhy. Objevili ji na jihu Číny a před několika dny do ní sestoupili vědci, aby ji prozkoumali.

Krasová jáma (závrt) je hluboká 192 metrů. Zmizely by v ní brněnská AZ Tower (se 111 metry nejvyšší budova v Česku) a na její střeše postavená Petřínská rozhledna (s výškou 58 metrů). Na délku měří 306 a na šířku 150 metrů.

Byla pojmenována Tchien-kcheng, což znamená Nebeská jáma. Magazín Live Science píše, že výzkumný tým v oblasti propasti objevil tři vchody a staré stromy, které se šplhají do výšky až 40 metrů ve snaze zachytit sluneční paprsky pronikající do jámy.

Výzkumníci sdělili, že dno propasti dělá čest jejímu jménu – je jako z jiné planety. Exotický hustý porost je vysoký až po ramena.

„Nepřekvapilo by mě, kdybychom tam nalezli druhy, které věda dosud nikdy neoznámila ani nepopsala,“ cituje Live Science vedoucího expedice Čchen Li-sina.

Rozpuštěný a zhroucený

Jižní Čína je domovem jedinečné krasové topografie (míst náchylných ke vzniku jeskyní a proláklin).

Nebeská jáma se nachází v autonomní oblasti Kuang-si poblíž vesnice Ping'e, která je proslulá pohádkovými krasovými útvary. Díky tomu byla oblast zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Krasy vznikají rozpouštěním skalního podloží. Dešťová voda, která je kyselá, zachycuje oxid uhličitý a když prochází půdou stává se ještě kyselejší. Potom stéká přes trhliny ve skále a pomalu vytváří dutiny a tunely.

Až se časem jeskynní dutina dostatečně zvětší, strop se může zhroutit, a tak vznikne závrt, jakým je zmíněná Nebeská jáma.