Infekční choroba nazývaná černá smrt stojí za jednou z nejděsivějších epidemií v dějinách lidstva.

Až dosud vědci nezjistili, odkud se nákaza vlastně začala šířit. Některé indicie naznačovaly, že se zrodila v oblasti současné čínské provincie Chu-pej, odkud se rozšířil i koronavirus SARS-CoV-2.

Letos však mezinárodní vědecký tým nalezl nejen předka černé smrti, ale i dalších kmenů moru, které kolují po světě dodnes.

DNA analysis of seven people who died in the 14th century suggests that the Black Death may have originated in central Eurasia https://t.co/MFYP3lUc5V

— nature (@Nature) June 16, 2022

Vědci se do pátrání pustili poté, co si historik Philip Slavin povšiml podezřelých úmrtí před 700 lety. Zkoumané ostatky pohřbili na dvou místech v blízkosti jezera Issyk-Kul na území dnešního Kyrgyzstánu.

Na hřbitovech bylo celkem 467 náhrobních kamenů, z toho 118 úmrtí bylo zaznamenáno mezi lety 1338 až 1339. Na některých náhrobcích byla vyryta i příčina smrti – mawtānā, což v překladu znamená mor.

Kolem roku 1880 byly pozůstatky z 30 hrobů exhumovány. Podařilo se však nalézt zápisky, díky kterým je bylo možné spojit s konkrétním hrobem.

Do zkoumání se pustili odborníci na DNA z univerzit ve skotském Stirlingu a německém Tübingenu i z Institutu Maxe Plancka v Lipsku. Analyzovali vzorky DNA ze zubů sedmi nalezených koster. Výsledky svého bádání popisují ve studii vydané v časopisu Nature.

Nápis z náhrobku jednoho z hrobů v oblasti jezera Issyk-Kul. „Toto je hrobka věřícího Sanmaqa. Zemřel na mor,“ píše se na něm. | zdroj: Profimedia

Tři z koster obsahovaly pozůstatky genetického materiálu bakterie Yersinia pestis, která mor způsobuje. Další analýza ukázala, že oběti byly infikovány předkem moru, který v následujících letech kosil Evropu. Usmrtil v ní na 25 milionů lidí, tedy víc než třetinu tehdejší populace.

„V podstatě jsme lokalizovali původ černé smrti v čase a prostoru, což je opravdu pozoruhodné. Našli jsme nejen předka černé smrti, ale předchůdce většiny morových kmenů,“ cituje deník The Guardian profesora Johannese Krause z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, který se na výzkumu podílel.

Vědci v Nature připomínají, že příbuzné kmeny dýmějového moru přežívají dodnes v blechách hlodavců.

Dřevorytina Londýna zasaženého ve čtrnáctém století epidemií dýmějového moru. | zdroj: Profimedia