Vědci vytvořili ‚umělý život‘, který se začal množit

10. 4. 2021 – 12:46 | Technologie | Ladislav Loukota | Diskuze:

Vědci vytvořili ‚umělý život‘, který se začal množit
Jsou umělé a dokážou se dělit. | zdroj: Profimedia

Překročili jsme Rubikon? Výzkumníci stvořili syntetický mikroorganismus, který se dělí jako buňky.

Vědci v minulých letech už několikrát oznamovali, že stvořili „umělý život“. Jejich syntetické mikroorganismy však měly podstatnou „vadu na kráse“. Nedokázaly to, co život vlastně definuje – neuměly se rozmnožovat.

To už neplatí.

Tentokrát výzkumníci vytvořili jednoduchý syntetický organismus, který se dokáže dělit stejně jako živé buňky.

Heuréka, dělí se!

Výzkumníci dosáhli schopnosti dělení pomocí experimentů se syntetickými geny. Díky tomu vytvořili roce 2016 první syntetické buňky. Tehdy obsahovaly na 473 genů.

Pro srovnání, bakterie E. coli, která patří ke střevní mikroflóře teplokrevných živočichů včetně člověka, má kolem 4000 genů.

Ani zmíněná syntetická buňka (stále neschopná se dělit) se však nezrodila bez pomoci existujícího života. Její „kostra“ vznikla z existující bakterie Mycoplasma genitalium, kterou vědci zbavili její přirozené DNA a nahradili ji syntetickou DNA.

Díky tomu se postupně metodou pokusů a omylů dozvěděli, které geny jsou nejzásadnější pro fungování a dělení bakterie.

Výsledkem několikaleté práce je teď syntetický mikroorganismus pojmenovaný JCVI-syn3.0. 0bsahuje 492 genů, přičemž sedm z nově přidaných genů zajišťuje právě buněčné dělení do dvou uniformních buněk.

Jak ale nové geny zajišťují dělení, vědci zatím nevědí. To budou teprve zjišťovat.

Komu tím prospějete?

"Existuje nespočet způsobů, kterými nadcházející století biologie může změnit naše životy k lepšímu," řekla k výzkumu popsaném na webu Cell, jeho vedoucí Elizabeth Strychalskiová z Národního institutu standardů a technologie.

Vědci předpokládají využití nové technologie u miniaturních senzorů sledujících teplotu, kyselost a hladiny kyslíku. Takové pseudobuněčné senzory by mohly sloužit k hlídání zdravotního stavu pacientů na buněčné úrovni.

Jinou možností je pomocí syntetických buněk vyrábět léčiva přímo uvnitř těla pacienta. Tím by se mohlo obejít hned několik bariér, které dnes brání či komplikují doručení léků přímo do míst, kde mají největší efekt – obcházení těchto bariér tak například dnes nutí farmakology k vytváření léků s větším než efektivním množstvím léčiva, což může vést k větší míře nežádoucích účinků.

"Představujeme si, že když například naše buňka vycítí počátek nemoci, může tomu učinit pomocí produkce léčiva přítrž," sdělila Strychalskiová.

Možností, jak využít syntetické buňky je však ještě víc – od výroby potravin po syntézu paliva.

Autoři studie přiznávají, že k aplikaci zbývá urazit dlouhou cestu. Ze všech okamžiků, kdy se výzkumníci přiblížili syntetickému mikroorganismu, se však ten nynější dá pokládat za pomyslné překročení Rubikonu.

Zdroje:
Cell

Nejnovější články