Hvězdy na snímcích explodují ve velkolepém oranžovém a modrém světle. Galaxie se svíjejí a tančí kolem sebe ve spleti prachu a dětských hvězd. Cizí planeta se halí do oparu, světla pocházející z doby před 13 miliardami let se ohýbají kolem gravitačních obrů…

„Každý z těchto snímků je novým objevem a každý poskytne lidstvu pohled na vesmír, který dosud nikdo neviděl,“ pravil vrchní administrátor americké vesmírné agentury NASA Bill Nelson, když snímky v úterý představoval.

„Dnes poprvé vidíme zcela nové hvězdy, které byly dříve našemu pohledu zcela skryté,“ upozornila Amber Straughnová, astrofyzička z Goddardova vesmírného letového střediska NASA v Marylandu, které řídí misi teleskopu.

Fotografie potvrdily to, v co astronomové doufali – Webb je schopen proniknout mračny prachu a vidět světlo ze vzdálených koutů vesmíru.

Webb může dohlédnout až do doby vzniku prvních hvězd, tedy do vesmírného úsvitu. Ten následoval 250 milionů až 350 milionů let po Velkém třesku, který je datován do doby před 13,8 miliardy let. Pozorovat události v této epoše vesmíru je mimo možnosti ostatních současných dalekohledů, včetně Hubbleova vesmírného teleskopu.

Tady jsou první snímky nejdokonalejšího dalekohledu, který lidé sestrojili:

Mlhovina Carina

Mlhovina Carina. | zdroj: Profimedia

Jedna z největších (a nejkrásnějších) mlhovin v naší galaxii - také na náhledovém snímku. Je od nás vzdálena 8 500 světelných let a má pověst porodnice hvězd a planet.

Tvoří ji obří mračna plynu a prachu, kterými Webb dokázal prohlédnout. Září hlavně v červené barvě ionizovaného vodíku. Najdeme v ní hvězdné veleobry explodující jako supernovy.

Stephanův kvintet

Stephanův kvintet. | zdroj: NASA/ESA/CSA

Seskupení pěti galaxií, z nichž čtyři se pravidelně k sobě přibližují a zase vzdalují. V galaxiích se rodí hvězdy. Teleskop, jak je ze snímku patrné, pronikl přes oblasti zahalené prachem a odhalil obrovské rázové vlny, slapové ohony, plyn a hvězdy.

Jižní prstencová mlhovina NGC 3132

Jižní prstencová mlhovina NGC 3132. | zdroj: Profimedia

Rozpínající se oblak plynu a prachu obklopující umírající hvězdu, která byla kdysi podobná Slunci. Rozměr oblaku, který Webb zachytil, je polovina světelného roku, tedy 4 733 miliard kilometrů. Plyn se v něm rozpíná rychlostí 15 kilometrů za sekundu.

Exoplaneta WASP-96b

Exoplaneta WASP-96b. | zdroj: Profimedia

Tato planeta obíhá hvězdu WASP-96 podobnou našemu Slunci a vzdálenou 1 150 světelných let od Země. Skládá se převážně z plynů, má tedy nízkou hustotu. Je stejně velká jako Jupiter, tedy zhruba 1400krát objemnější než Země.

Webb zachytil známky vody v atmosféře. Pozorování, které odhaluje přítomnost specifických molekul plynu na základě nepatrného snížení jasu barev světla, je dosud nejpodrobnější svého druhu a prokazuje Webbovu schopnost analyzovat atmosféry, píše NASA na svém webu.

První Webbovo hluboké pole

Srovnání snímků galaktické kupy SMACS 0723 pořízených Webbem a Hubblem. Rozdíl v zobrazení detailů a slabých vzdálených galaxií je nebetyčný. | zdroj: NASA

Snímek, který NASA publikovala už v noci na úterý SEČ. Zachycuje v popředí kupu galaxií SMACS 0723, která svou ohromnou gravitací působí jako čočka dalekohledu a zesiluje světlo objektů za ní. Díky tomu v pozadí patrně vidíme objekty z doby, kdy ve vesmíru vznikaly první hvězdy. 

 A nakonec ještě obrázek ukazující polohu vyfocených objektů a oblastí v naší galaxii (Mléčné dráze):

Good morning, astro nerds! Today (July 11) at 5 PM ET, visit NASA Live for an early peek of #JWST’s images! Which one will it be? The location of all 5 targets can be seen here in the @ESAGaia all sky map. (Credit: ESA, STSci/HST Heritage, NASA, Rice CC BY-SA 3.0 IGO) pic.twitter.com/NOsh851dBg

— Kat Troche (@kuiperkat) July 11, 2022