Vodní meloun pod solárním panelem: jak Egypt zkouší napájet pole i sítě zároveň

Jde o takzvanou agrovoltaiku, tedy umístění solárních panelů nad plodiny tak, aby stejná plocha půdy sloužila zároveň k výrobě elektřiny i k zemědělství. Podle serveru Engineering News aktuálně běží dva pilotní projekty, menší instalace na jižním Sinaji a rozsáhlejší navazující projekt v lokalitě Al Moghra v guvernorátu Marsá Matrúh, které společně rozvíjí konsorcium firem a institucí 3E, Engazaat, ORG Infrastructure, komunitní farma Habiba Community a Vodohospodářské centrum excelence Alexandrijské univerzity. V egyptském klimatu není stín pod panely jen vedlejší efekt, ale přímo řešení dvou problémů, které tiše dusí tamní tradiční zemědělství. Podle webu Yahoo News stín snižuje odpar vody z půdy a tepelný stres rostlin, zatímco panely nad hlavou zároveň vyrábějí proud.

Zakladatel komunitní farmy Habiba Maged El-Said, na jehož regenerativní farmě na jižním Sinaji byly panely instalovány letos v květnu, zatím podle svých slov nedokáže s jistotou říct, které plodině se pod panely bude dařit nejlíp, jedním raným kandidátem je ale vodní meloun. Podle serveru ZME Science El-Said doslova řekl, že meloun roste dobře poprvé v historii farmy, což na první pohled malý detail ukazuje, jak citlivě plodiny na pouštní teplo a rychlé vysychání půdy reagují.

Zatím vyrobená elektřina pohání hlavně zavlažovací systémy přímo na farmě. Podle serveru Grist by ale stejná elektřina mohla časem napájet i odsolovací zařízení na čištění slané podzemní vody v regionu, čímž by se otevřela cesta k zemědělství i na dalších plochách, které jsou dnes kvůli slané vodě nevyužitelné. Vznikl by tak vlastně samoposilující cyklus, více vody by umožnilo více zemědělství a víc agrovoltaiky zároveň.

Podle stejného zdroje navíc zemědělská výzkumná organizace ICARDA uvádí, že agrovoltaika v suchých oblastech dokáže snížit spotřebu vody, zvýšit výnosy a omezit náklady na zavlažování, což z Egypta dělá téměř ideální zkušební prostředí, kombinuje totiž vysoké sluneční záření, vážný nedostatek vody a skutečné farmy místo kontrolovaných výzkumných stanic.

Motivace není jen technická, ale existenční. Podle odborné studie publikované v časopise Sustainability Egypt v roce 2022 čelil vodnímu deficitu kolem dvaceti miliard kubických metrů při populaci přesahující 109 milionů lidí, a proto rozjel program alternativních vodních zdrojů zahrnující i odsolování. Kapacita egyptských odsolovacích zařízení podle stejné studie vzrostla z 86 000 metrů krychlových denně v roce 2015 na 680 000 metrů krychlových denně v roce 2022, s plánem dosáhnout 1 250 000 metrů krychlových denně do roku 2025, přičemž většina této kapacity dosud běží na elektřině z běžné sítě, a právě solární napájení má být klíčové tam, kam síť vůbec nedosahuje.

Technicky je přitom kombinace solární energie a odsolování slabě slané podzemní vody podle stejné studie už dnes vyzrálou technologií s konkurenceschopnými investičními náklady mezi 760 a 850 dolary na metr krychlový instalované kapacity a provozními náklady kolem 0,55 až 0,63 dolaru na metr krychlový vyrobené vody, přičemž u vody se salinitou pod 23 000 miligramů na litr lze spotřebu energie snížit na 3,6 až 4,2 kilowatthodiny na metr krychlový. Podobný přístup navíc není jen egyptskou zvláštností. Podle přehledu portálu EcoMENA propojení obnovitelné energie, zemědělství a odsolování brakické vody funguje jako reálné řešení i v Alžírsku, Jordánsku a Palestině, tedy napříč celým regionem sužovaným podobným nedostatkem vody.

Že kombinace agrovoltaiky a solárního odsolování skutečně šetří vodu, potvrzuje i akademická studie zveřejněná v časopise Sustainable Development. Autoři porovnávali klasické pouštní hospodaření s modelem kombinujícím venkovní pěstování, skleníky a agrovoltaiku a zjistili, že vylepšený model snížil spotřebu vody o 5,4 procenta díky efektivnějšímu zavlažování a zároveň pokryl veškerou potřebnou elektřinu ze solární energie u šesti hlavních plodin napříč třemi pěstebními sezónami.

Zástupci projektu sami zdůrazňují, že data o výkonu panelů, spotřebě vody i výnosech jednotlivých plodin se teprve sbírají a definitivní závěry zatím chybí. I tak ale úroda melounů na jednom políčku jižního Sinaje naznačuje, že napětí mezi využitím půdy pro energii a pro obživu nemusí být tak nesmiřitelné, jak se dlouho zdálo, aspoň ne v místě, kde slunce svítí skoro každý den v roce.