Vrak slavné válečné lodi stále vydává děsivé tajemství. Pod hladinou leží stovky těl.

Téměř 85 let uplynulo od chvíle, kdy se havajský Pearl Harbor proměnil v ohnivé peklo. Přesto dodnes pod hladinou přístavu leží obrovský železný hrob, který nepřestává děsit historiky, vědce ani návštěvníky z celého světa. Uvnitř vraku bitevní lodi USS Arizona totiž stále odpočívají stovky mužů, kteří během několika minut přišli o život v jedné z nejničivějších katastrof druhé světové války.

A jako by samotná tragédie nestačila, loď ani po desítkách let nepřestala vydávat své temné tajemství. Z jejích útrob dodnes uniká ropa. Každý den. Nepřetržitě už více než osm desetiletí. Místní lidé mastným kapkám na hladině říkají slzy Arizony.

Ráno 7. prosince 1941 přitom začalo úplně obyčejně. Byla neděle, vojáci odpočívali, mnozí ještě spali nebo snídali. Jen málokdo tušil, že během několika okamžiků začne útok, který navždy změní dějiny Spojených států. Krátce po osmé hodině ranní se nad Pearl Harborem objevila japonská letadla. Sirény, výbuchy a kulomety během pár minut rozdrtily poklidnou atmosféru přístavu. Bomby dopadaly na bitevní lodě a základny, zatímco všude kolem stoupaly obrovské sloupy kouře. Nejhorší osud potkal právě Arizonu.

USS Arizona během útoku zdroj: Profimedia.cz

Jedna z bomb prorazila několik palub hluboko do trupu a zasáhla muniční sklady. To, co následovalo, připomínalo konec světa. Obrovská exploze loď prakticky roztrhla na dvě části. Ohnivá koule vystřelila stovky metrů vysoko a tlaková vlna smetla vše kolem sebe.

Svědci později popisovali, že muži doslova mizeli v plamenech. Někteří byli vymrštěni do moře, jiní zůstali uvězněni pod troskami. Hladina kolem lodi okamžitě začala hořet kvůli unikající ropě. Námořníci se snažili zachraňovat své kamarády, ale často museli přihlížet jejich smrti bez možnosti pomoci.

Během několika minut zemřelo 1 177 námořníků a příslušníků námořní pěchoty. Polovina všech amerických obětí útoku na Pearl Harbor zahynula právě na jediné lodi. Mnoho těl nebylo nikdy nalezeno. Exploze byla tak ničivá, že některé muže doslova vypařila. Další zůstali navždy uvězněni v pokrouceném kovu pod vodou. Z celkového počtu padlých na palubě bylo po válce identifikováno jen něco málo přes sto obětí.

USS Arizona po útoku v roce 1941 zdroj: Profimedia.cz

Americké námořnictvo nakonec rozhodlo, že vrak nebude vyzdvižen. Loď byla příliš poškozená a zároveň se stala masovým hrobem stovek mužů. Arizona tak zůstala přesně tam, kde se potopila. Dnes nad vrakem stojí bílý památník USS Arizona Memorial, který každoročně navštíví miliony lidí. Když se návštěvníci podívají do vody, stále mohou spatřit obrysy obrovské bitevní lodi pod hladinou. A někdy i tenké duhové skvrny ropy.

Loď mrtvých dál znečišťuje oceán

Právě unikající ropa se v posledních letech stala velkým tématem pro vědce. Odborníci z Houstonské univerzity a Oceánografického institutu ve Woods Hole analyzovali vzorky z několika míst úniku a potvrdili něco, co mnohé šokovalo. Ropa uvnitř lodi je stále téměř stejná jako v roce 1941. Arizona byla totiž natankována jen den před útokem. Uvnitř vraku podle odhadů zůstává kolem 600 tisíc galonů paliva. Každý den unikne do vody jeden až dva galony. Na první pohled to nevypadá dramaticky, jenže za desítky let jde o obrovské množství.

Vědci navíc zjistili, že ropa obsahuje stále vysoké množství toxických látek. Překvapivé je především to, jak pomalu se rozkládá. V hlubokých nádržích lodi totiž téměř není kyslík a mikroorganismy mají jen minimální možnost palivo rozložit. Podle odborníků jde o unikátní případ, který může pomoci pochopit mnohem větší problém.

Památník USS Arizona na Havaji zdroj: Profimedia.cz

Na dnech Atlantiku a Tichého oceánu totiž leží tisíce vraků z druhé světové války. Mnohé z nich stále obsahují stovky tisíc litrů paliva. Vědci upozorňují, že jednou začne ropa unikat z většiny těchto lodí. A nikdo přesně neví, jak velká ekologická katastrofa může nastat. Právě Arizona se proto stala důležitou laboratoří pod širým nebem. Odborníci přesně vědí, kdy se loď potopila, kolik paliva převážela i v jakých podmínkách vrak leží. Díky tomu mohou sledovat, co se s ropou děje po desítkách let pod hladinou.

Rodiny čekaly na odpovědi celé generace

Tragédie v Pearl Harboru ale není jen příběhem o válce a ekologické hrozbě. Je hlavně příběhem rodin, které přišly o své syny, manžely, bratry a otce. Mnozí příbuzní dlouhá desetiletí vůbec nevěděli, co se s jejich blízkými stalo. Velká část ostatků byla po válce pohřbena jako neznámá na Národním památném hřbitově Pacifiku v Honolulu, známém jako Punchbowl. Podobný osud potkal i další lodě zničené během útoku, například USS Oklahoma nebo USS Utah. Také tam zůstaly stovky neidentifikovaných obětí.

Teprve moderní technologie DNA přinesly novou naději. Americké ministerstvo obrany v roce 2015 spustilo rozsáhlý program identifikace padlých pomocí genetických vzorků žijících příbuzných. Některé rodiny se tak po více než 70 letech konečně dozvěděly pravdu o osudu svých blízkých.

V případě Arizony však zůstává situace jiná. Vrak je považován za posvátné místo posledního odpočinku a žádné plány na vyzvednutí těl neexistují. Pod hladinou tichého havajského přístavu tak dodnes leží obří kovový hrob, ve kterém čas téměř zamrzl. Stále z něj unikají slzy ropy, stále ukrývá stovky mužů a stále připomíná okamžik, kdy během několika minut zemřely tisíce lidí a svět se navždy změnil.