Vyléčit rakovinu nestačí, říká šéf OpenAI. Američané ale AI stejně nevěří

Altman ve čtvrtečním rozhovoru pro Bloomberg Television řekl, že technologický průmysl odvedl při obhajobě umělé inteligence hroznou práci, zatímco důvěra veřejnosti v tuto technologii dál klesá. Podle zaznamenaného výroku Altman doslova prohlásil, že lék na rakovinu podle něj nestačí, jde sice o nádhernou věc, ale cíle by si měli nastavit výš. Místo obvyklého příslibu utopie, ve které lidé díky umělé inteligenci nebudou muset pracovat a nemoci jako rakovina zmizí, by podle něj měla umělá inteligence pomoct rozpoutat vlnu kreativity a podnikavosti, což se podle jeho slov v dosavadní komunikaci firem úplně ztratilo.

Volání po ambicióznějším poselství přichází v momentě, kdy se americká nálada vůči umělé inteligenci prudce zhoršuje. Odpor proti stavbě obřích datových center se letos proměnil v politické téma, některé školy zakazují používání umělé inteligence ve výuce a pracující se obávají, že jim technologie sníží mzdy nebo je připraví o práci.

Rozsah této nedůvěry přesně kvantifikoval únorový průzkum Pew Research Center mezi 5119 dospělými Američany. Podle zveřejněných výsledků očekává pozitivní dopad umělé inteligence na společnost v následujících dvaceti letech jen 16 procent respondentů, zatímco 40 procent čeká dopad negativní a dalších 31 procent si myslí, že bude vyrovnaný. Skepse je přitom nejsilnější právě mezi mladými lidmi, tedy generací, která technologii používá nejvíc: negativní dopad na společnost očekává 48 procent lidí ve věku 18 až 29 let oproti 37 procentům lidí nad padesát. Průzkum navíc zjistil, že 67 procent Američanů nevěří, že by americká vláda dokázala umělou inteligenci účinně regulovat, a 59 procent nedůvěřuje ani firmám, které ji vyvíjejí, přičemž téměř dvě třetiny respondentů mají pocit, že se technologie vyvíjí příliš rychle.

Právě na tomto pozadí zní obzvlášť zajímavě spor mezi Altmanem a šéfem konkurenčního Anthropicu Dariem Amodeiem, jak přesně důvěru veřejnosti získat zpátky. Amodei v neobvyklém příspěvku na síti X v polovině srpna napsal, že tvrzení o vyléčení rakoviny umělou inteligencí se z inspirativního slibu proměnilo v klišé, kterému už většina lidí nevěří a považuje ho za zavádějící. Podle citovaného vyjádření Amodei doslova napsal, že tím jediným, co skutečně zabere, je rakovinu opravdu vyléčit, nikoli o tom jen mluvit, a dodal, že nejpřesnější kritikou firem zabývajících se umělou inteligencí, včetně Anthropicu, je právě to, že dosud nedodaly na svých velkých slibech vůči světu.

Reakce na Amodeiho výzvu byly smíšené. Elon Musk na síť odpověděl stručně, že umělá inteligence to prostě dokáže, zatímco jiní komentátoři byli skeptičtější. Podle stejného zdroje pracovnice OpenAI Angel Brodinová namítla, že ani farmaceutický průmysl, který pravidelně přináší reálné pokroky ve veřejném zdraví, dodnes nepatří mezi nejdůvěryhodnější odvětví, a že lidé nebudou firmy zabývající se umělou inteligencí posuzovat jen podle vědeckých průlomů, ale i podle cen, dostupnosti, lobbingu, neprůhlednosti a podle toho, kdo z ekonomických přínosů skutečně profituje.

Sám Altman se ve svém vystoupení dotkl podobné obavy, jen z jiného úhlu. Podle přepisu rozhovoru řekl, že je pro firmu velmi důležité, aby technologie lidem dávala víc autonomie a moci, ne míň, a že lidé se oprávněně bojí, pokud mají pocit, že to samí lídři v oboru umělé inteligence pro ně vlastně nechtějí.

Oba šéfové se tedy shodují na diagnóze, veřejná důvěra v umělou inteligenci je vážný problém, který se dosavadní komunikací nepodařilo vyřešit. V receptu se ale rozcházejí: Amodei sází na konkrétní, ověřitelný vědecký výsledek jako je léčba rakoviny, zatímco Altman tvrdí, že ani to nebude stačit, pokud technologie zároveň nepřinese širší pocit posílení a příležitosti pro běžné lidi. Čísla z průzkumu Pew ale naznačují, že ať zvítězí kterákoli rétorika, výchozí pozice je pro obě firmy mimořádně nevýhodná.