Vyšší dávka vitaminu D v těhotenství zlepšuje paměť dítěte v deseti letech.

Standardní doporučení pro suplementaci vitaminem D3 v těhotenství se pohybuje kolem 400 mezinárodních jednotek denně. Tato hodnota vychází z odhadů potřebných pro prevenci křivice a základní kostní mineralizaci plodu – nikoli z výzkumu dlouhodobých dopadů na kognitivní vývoj dítěte. Nová studie publikovaná 18. května 2026 v JAMA Network Open tuto otázku poprvé systematicky otestovala na deseti let sledované kohortě a přinesla výsledky, které stojí za pozornost i za metodologickou opatrnost.

Design studie: randomizace v těhotenství, testy za dekádu

Dánský výzkumný tým pod vedením Olivie Frigast Frederiksenové provedl post hoc sekundární analýzu dat z randomizované klinické studie, v níž 623 těhotných žen bylo od 24. týdne těhotenství do jednoho týdne po porodu náhodně přiřazeno buď ke standardní dávce 400 IU vitaminu D3 denně, nebo k vysoké dávce 2 800 IU denně. Jak uvádí Scimex, 247 dětí bylo prenatálně vystaveno vysoké dávce a 251 standardní dávce.

Kognitivní hodnocení proběhlo v průměrném věku 10,3 let jako součást projektu Copenhagen Prospective Study on Neuro-Psychiatric Development (COPSYCH). Celkem 498 dětí absolvovalo dvoudenní vyšetřovací protokol: první den dvě hodiny neuropsychologických testů zaměřených na 11 kognitivních funkcí – paměť, inteligenci, zpracování informací, pozornost, motoriku a výkonné funkce. Druhý den MRI mozku pro strukturální analýzu.

Co studie zjistila

Výsledky ukazují statisticky signifikantní pozitivní asociaci mezi vysokou dávkou vitaminu D3 v těhotenství a dvěma konkrétními kognitivními doménami: verbální pamětí a vizuální pamětí. Verbální paměť zachycuje schopnost zapamatovat si slovní informace, vizuální paměť schopnost zapamatovat si obrazové informace a prostorové vztahy. Třetí pozitivní asociace byla pozorována u kognitivní flexibility – schopnosti rychle přepínat pozornost mezi různými úkoly – ale tato asociace statisticky nepřežila korekci pro mnohonásobné testování.

Zásadní a mediálně přehlížený detail: studie nezjistila žádný signifikantní rozdíl v celkové inteligenci. Děti z vysokodávkové skupiny nebyly inteligentnější v globálním smyslu. Efekt byl specifický pro určité paměťové domény a konzistentní s nedávnou literaturou naznačující subtilní, nikoli rozsáhlé dopady prenatální nutriční expozice na neurovývoj.

Biologický mechanismus: proč by vitamin D ovlivňoval mozek

Asociace vitaminu D s mozkovým vývojem není překvapivá z biologického hlediska. Receptory pro vitamin D jsou přítomny v mozkové tkáni a jejich aktivace ovlivňuje proliferaci, diferenciaci a přežívání neuronů. Vitamin D moduluje expresi genů zapojených do vývoje nervové soustavy, má protizánětlivé účinky a ovlivňuje syntézu neurotransmiterů včetně dopaminu a serotoninu. Prenatální perioda je z hlediska neurálního vývoje kritickým oknem: mozek plodu v druhém a třetím trimestru prochází intenzivní synaptogenezí a myelinizací, jejichž průběh závisí na dostupnosti mikronutrientů.

Hippokampus – mozková struktura kritická pro formování paměti a prostorovou navigaci – exprimuje receptory pro vitamin D ve zvýšené míře. Studie na zvířecích modelech ukazují, že deficit vitaminu D v prenatálním období vede k strukturálním a funkčním změnám hippokampu. Specifická asociace zjištěná v dánské studii právě s verbální a vizuální pamětí, tedy funkcemi na hippokampu závislými, proto dává neurobiologický smysl.

Proč být střízlivý navzdory výsledkům

Odborníci oslovení Science Media Centre výsledky ocenili, ale s konkrétními výhradami. Za prvé, jde o post hoc sekundární analýzu – tedy analýzu dat, která nebyla primárním cílem původní studie. Původní studie sledovala jiné výsledky a kognitivní testy ve věku 10 let nebyly součástí původního designu. Post hoc analýzy jsou metodologicky slabší než pre-specifikované výsledky.

Za druhé, účastníci pocházeli výhradně z Dánska a naprostá většina z nich měla před zahájením suplementace dostatečné hladiny vitaminu D. Konzultant interní medicíny José Pablo Miramontes González pro Science Media Centre upozornil, že výsledky nemusejí být přenositelné na populace s běžným deficitem vitaminu D – kde by efekt mohl být jiný, případně výraznější. Za třetí, CNN cituje odborníky s tím, že pozorované zlepšení bylo statisticky signifikantní, ale skromné, a nepřináší doklady o dramatickém zvýšení inteligence ani akademického výkonu.

Co studie znamená pro praxi a co ještě nevíme

Výsledky studie neznamenají, že by těhotné ženy měly automaticky zvyšovat dávku vitaminu D7krát nad standard. Horní bezpečná hranice vitaminu D3 v těhotenství je podle evropských doporučení 4 000 IU denně, takže testovaná dávka 2 800 IU se pohybuje v bezpečném pásmu. Ale sama o sobě tato studie nepostačuje jako základ pro změnu klinických doporučení – k tomu by bylo zapotřebí prospektivně designovaných studií zaměřených přímo na kognitivní výsledky jako primární endpoint.

Co studie přináší cenného: je to zatím nejdelší sledování kognitivních dopadů prenatální vitamínové D suplementace z randomizované studie. Autoři studie sami uzavírají, že výsledky posilují důkazy spojující prenatální příjem vitaminu D s kognitivním vývojem v dětství. Diskuse o optimálním dávkování vitaminu D v těhotenství přitom probíhá již léta – většina expertů se shoduje, že mnohé těhotné ženy mají nedostatečné hladiny a že 400 IU denně nemusí být pro dosažení cílové hladiny v séru dostačujících. Tato studie přidává do té diskuse nový, relevantní argument – s tím, že otazníky zůstávají.